Při přípravě na nový díl Šikmého kostela studujete archivní dokumenty z 50. let. S jakými pocity tyto materiály čtete? S úzkostí, která však člověka aspoň trochu obeznámeného s historií nejspíš nemůže udivit. Jsou to roky marnosti, bezmoci, tupé arogance moci. A samozřejmě spousty lidského trápení, zastíraného proklamacemi o šťastných zítřcích, které ovšem nenastaly, jak víme. Ve srovnání s prvními dvěma díly se pouštíte do novějších kapitol dějin Karvinska. Je odkrývání těchto událostí a paměti ještě citlivější? Zřejmě narážíte na to, co slýchám poměrně často, tedy že tato kniha po vydání…