„Panna Maria nikdy neměla potřebu, abychom z ní dělali sochy. Ale měla potřebu být blízko našemu srdci. Je ochotná jít i na křížovou cestu, kdy nebude moct ani mluvit, ale bude tam,“ vypráví u konvice bylinkového čaje na faře v Neratově Mons. Josef Suchár, který spravuje toto mariánské poutní místo. Je pár dnů po Velikonocích, za oknem létají sněhové vločky a my se snažíme slovem dotknout tajemství Mariina příběhu. Chvílemi pomáhá barvitý jazyk, třeba když otec Josef mluví o Marii jako o jitřence, o vstupní bráně, která s mateřskou něhou uvádí do Božích…