Co s bolestí, která je všudypřítomná: valí se z médií i zkušeností našich blízkých a známých, které jsme možná ještě nedávno neznali a jejichž osud teď visí na naší pomoci? Mlčím. Jako mnozí další nemám odpověď, kterou bych mohla snadno nabídnout. Čekám tedy, poslouchám a pláču s plačícími. Už třetím rokem je postní období jako noc, temné, nebezpečné a strašidelné. I prosluněné jarní dny v sobě letos nesou pach násilí a smrti. Kdy už to skončí? Nahlížím do velikonočního chvalozpěvu Exsultet, zda tam nenajdu nějaké vodítko, naději. Asi jsem to měla čekat, neslavím přece Velikonoce poprvé,…