Protože žijeme v čase Krista, který byl vzkříšen z mrtvých a je Vládcem světla, který nezná západu. Na mysl mi přicházejí slova z poslední kapitoly Zjevení svatého Jana, kde se říká: „Nebude třeba světla lampy nebo světla slunce,“ protože „Pán Bůh bude jejich světlem“ (Zj 22, 5). Ve starověku byl v oblasti Středomoří rozšířený zvyk při západu slunce zapalovat olejové lampy. I malý mihotavý plamínek měl tolik moci, aby zahnal přicházející temnotu, a proto byl každý večer vděčně vítán. Pohané byli zvyklí přijímat světlo radostným zvoláním: „Buď pozdraveno, dobré, milované světlo!“ A tento obřad…