„Na Ukrajině tečou řeky krve a slz . Nejde jen o vojenskou operaci, ale o válku, která rozsévá smrt, zkázu a utrpení,“ pojmenoval papež realitu, kterou Rusko stále popírá, po nedělní modlitbě Anděl Páně. Současně vyzval k zajištění humanitárních koridorů pro uprchlíky i usnadnění přístupu do obléhaných oblastí, ale především k tomu, aby se znovu začalo dodržovat mezinárodní právo. Papež poděkoval
Náměstím znělo evangelium, které přečetl biskup Zdenek Wasserbauer, žalmy i svědectví o pomoci uprchlíkům od Armády spásy. S modlitbou za ukončení bojů vystoupil také Lev Shults, farář, který vede rusky mluvící sbor Agapé Evangelické církve metodistické v Praze. „Před začátkem invaze tvořili Ukrajinci 80 % tohoto sboru, teď jich bude asi ještě víc, protože za nimi přijíždějí jejich rodiny. Je to
Už 51 uprchlíků prošlo Farní charitou Stodůlky v Praze. Prakticky neustále je tam k dispozici sociální pracovnice, lékařka a překladatelka. „V našem komunitním centru stráví maximálně jednu až dvě noci, pak pokračují k rodinám ve farnosti a do dalších ubytovacích kapacit. Rodiny se zatím ujaly 14 lidí,“ říká v pondělí (těsně před uzávěrkou novin) Kristýna Vyskočilová z farní Charity. V neděli se
„Je to tady pro všechny první záchytný bod. Vozí je sem slovenští hasiči,“ informuje duchovní správce Řeckokatolické charity Prešov Jozef Gača. Příchozích se hned ujímají dobrovolníci a slovenský řeholník jim podává základní informace v ukrajinštině. Za zády má stan, kde se všichni registrují. Poté jsou nasměrováni k dalšímu stanu, kde si mohou vybrat ze široké nabídky potravin a hygienické
Papež neustává v modlitbách, jeho péče je ale i materiální: prostřednictvím Apoštolské dobročinné poklady nechal poslat dodávky s potravinami, léky a hygienickými potřebami do baziliky sv. Sofie v Římě. Z této farnosti ukrajinské komunity pak vyjíždějí nákladní auta s pomocí do Lvova. Na Ukrajinu minulou neděli vyrazil s humanitární a duchovní pomocí také papežský almužník, kardinál Konrad Krajewski spolu s kardinálem Michaelem Czerným. „Pokusím
Německý spisovatel Karel May je pro naši generaci spojen s dětstvím, kdy jsme jako kluci hledali svoje vzory a snažili se orientovat v hodnotách. Pomáhali nám v tom hrdinové, kteří zbytečně nezabíjeli, nevadilo jim, jestli je jejich přítel bílý, rudý nebo černý. Prioritou byl charakter. Nicméně ani Mayovy knihy se k nám v době totality nedostávaly v podobě, v jaké je autor vytvořil. A to byla největší a nenapravitelná škoda. Ze Syna lovce medvědů
Gesty, modlitbou i skutky se ukrajinští věřící snaží ubránit a obstát. Ti, kteří dosud mají internetové spojení (to totiž v ostřelovaných městech selhává), si zprávy o nich houfně přeposílají přes sociální sítě. „Dnes byl obnoven kříž na jihovýchodní věži Svaté Moudrosti v Kyjevě, který byl před válkou rozbit poryvem větru. Nyní je symbolem našeho vítězství,“ postoval minulou středu na Facebooku rektor tohoto chrámu, pravoslavný duchovní Georgij
Nenechme se ovšem mýlit: básník, od jehož narození před měsícem uplynulo sto let, tím vzpomínku na svého oblíbeného autora z dětství nekončí. V knize Jedenáctý bílý kůň mu věnuje hned několik stránek, na nichž vypočítává dlouhou řadu osobností Mayem ovlivněných. Popisuje také setkání s mužem, který jednu mayovku poprvé přečetl až v dospělosti. „Odhodil knihu a cítil se podveden. Dobře mu tak, byl to trest za to, že promarnil své mládí,“ píše
V neděli večer dorazily kamiony s charitní humanitární pomocí do Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Převzala je tam Charita Mariupol, která se do Záporoží evakuovala kvůli bojům a v místě zajišťuje základní potřeby pro tisíce lidí, jež válka vyhnala z domovů. Potraviny a hygienické potřeby se podařilo vyložit během pondělí. „Pracovníci místních Charit pracují s vypětím sil a starají se o tisíce vnitřně vysídlených lidí, kteří prchají před válkou.
„Někteří naši farníci se hned na začátku války zapojili do přípravy příjezdu 50 matek s dětmi z partnerského města Koločava, které tu po čas probíhajících bojů budou ubytované,“ říká farář Tomas van Zavrel. „Domluvili a zajistili také materiální pomoc jiné skupině uprchlíků z Ukrajiny, kterým nabídla svůj penzion jedna z farnic,“ dodává. „Mám malý penzion, kde nyní bydlí asi osm ukrajinských uprchlíků,“ přitakává farnice. „Lidé se bojí o své
Šest dodávek naplněných nejpotřebnější pomocí se během jediného pracovního týdne podařilo vypravit na Ukrajinu díky nasazení Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži. „Den po zahájení ruské invaze jsme vyhlásili finanční sbírku a zakrátko přidali i sbírku materiální. Hned v pondělí ráno jsme věděli, že zaplníme celou školní dodávku, v poledne jsme sehnali druhou a večer jsme pak všechny dary dobrých lidí, ale i místních samospráv a dalších naložili do
„Potlesk pro turisty CK Křížek, kteří se po dvou letech konečně vydávají do Izraele,“ zahlásil do mikrofonu vedoucí pozemního personálu na bráně ruzyňského letiště poté, co pasažéři prošli bezpečnostními kontrolami před nástupem do letadla aerolinek El Al. Halou se rozlehl potlesk a bylo to vlastně jen první vítání v řadě během devítidenní cesty. „Turisté? Tady v Izraeli?“ ujišťovala se později při pohledu na skupinu padesátky lidí místní Izraelka
Svou nejnovější knihu jste psal několik let, na rozdíl od těch předchozích. V čem ještě je pro vás jiná? Prakticky všechny předchozí knihy jsem napsal vždy „na jeden zátah“ během několika letních týdnů v lesní poustevně, kam jsem každoročně jezdil dvacet let. Snažil jsem se psát zodpovědně, psal jsem často před oltářem s vystavenou eucharistií a psaní byla pro mne forma modlitby. Byly to eseje vyjadřující to, co mi právě běželo srdcem a myslí.
Nelžete jim: Poskytněte dětem pravdivé informace, v rozsahu úměrném jejich věku. Vytvořte vhodné podmínky pro rozhovor: Je důležité, aby se děti cítily v bezpečí a v klidu. Dejte dětem prostor, aby mohly mluvit o svém strachu: Řekněte jim, že jste tu pro ně. Nespěchejte. Nezlehčujte a nezpochybňujte jejich pocity. Dejte dětem najevo, že chápete, že to, co se děje, je matoucí a komplikované. Řekněte jim, že pocity, které mohou zažívat, jsou
Ta první biografie se dá dešifrovat z portrétu „bílé tváře“, přítele Apačů Old Shatterhanda, a Kara ben Nemsího neboli Effendího, cestovatele po Blízkém východě, který uměl desítky jazyků a vykazoval známky Supermana. Přičemž Old Shatterhand a ben Nemsí jsou jeden a týž hrdina (ostatně obě postavy jsou psané v první osobě), jak naznačuje druhý díl románu Satan a Jidáš, ve kterém apačský náčelník odjíždí se svým pokrevním bílým bratrem z Ameriky do
Pocházíte z města Aleppa. Jak si ho pamatujete? Dětství jsem prožil v Aleppu, starobylém, průmyslovém a druhém největším městě Sýrie. V historii Blízkého východu vždy hrálo důležitou roli. Bylo zde možné potkat téměř všechny náboženské skupiny, které se v tomto regionu nacházejí, různé křesťanské i muslimské denominace. Aleppo bylo známé tím, že všechny tyto skupiny přijalo. Křesťané, muslimové, jezídi – ti všichni byli ve víře velmi horliví a
Na prvních stránkách Bible se požehnání opakuje neustále. Bůh žehná, ale žehnají také lidé. A záhy se ukazuje, že požehnání má sílu, která po celý život provází toho, kdo jej obdržel, a disponuje lidské srdce, aby se nechalo proměnit Bohem. Žehnání nebo požehnání je duchovní úkon (svátostina), který vyprošuje dobro v různých ohledech života – ať už přímo lidem, nebo pro konkrétní činnosti, životní kroky, ale také místa nebo věci spojené s lidským
„Těší nás obrovská vlna solidarity, která se zvedla, a spolu s biskupstvím, farnostmi a věřícími se snažíme zajistit pro uprchlíky ubytování. Napojení Charity na církev a farnosti nám umožňuje vytvořit pro Ukrajince vhodné zázemí a tím posílit pocit přijetí a nového dočasného domova. Kromě finanční či materiální pomoci poskytujeme krizovou intervenci a duchovní podporu,“ říká ředitel Charity Jiří Kohout. Vlastní sbírku Charita nevypsala, ale
KOMENTÁŘ P. Marka Jarguse Strach je citová reakce na nebezpečí, na ohrožení. Čím hlouběji je nebezpečí prožíváno, tím je doprovodný strach intenzivnější. Podle americké psycholožky Karen Horney (1885–1952) děláme všechno pro to, abychom před strachem utekli. Je jedním z vůbec nejnepříjemnějších pocitů. Rakouský psychiatr Viktor E. Frankl upozorňuje na paradox. Strach podle něj přitahuje to, čeho se bojíme: většina případů utonutí byla vlastně
Slavnostní inaugurace nové rektorky Univerzity Karlovy v Praze Mileny Králíčkové se ve čtvrtek 3. března ve Velké aule Karolina zúčastnil i kardinál Dominik Duka. Ocenil přitom zájem profesorky medicíny Mileny Králíčkové o dění na Katolické teologické fakultě UK (KTF). „Nově inaugurovaná rektorka při své návštěvě jednotlivých fakult Karlovy univerzity zavítala na prvním místě na zakládající fakultu této univerzity, fakultu teologickou. Zúčastnila
„Seběhlo se to hrozně rychle: za hodinu jsem sobě i dětem sbalila doklady a pár nejnutnějších věcí a vydali jsme se ke slovenským hranicím,“ popisuje Mariana, jak necelé dva dny po zahájení ruské invaze přišla ona i její dvě malé děti o domov. Jednou z mála zdrojů útěchy jí přitom bylo vědomí, že aspoň matně tuší, kam jedou. Pozvánka jí i dalším ukrajinským rodinám totiž přišla z Dřevohostic, konkrétně od zdejší farnice Martiny Dlouhé z obce