O vztahu katolické církve a filmového světa se dá psát z různých úhlů. Petr Hasan z Národního filmového archivu nešel cestou encyklopedie filmů o světcích a nešlo mu ani o zkoumání obrazů kněží ve filmu. Zajímá ho spíš, jak se církvi dařilo kormidlovat mezi příležitostmi nového odvětví a jeho možnými nástrahami. Jinými slovy, jak katolíci na různých úrovních hierarchie (papež, biskupové, laici) nový umělecký žánr v první půli 20. století přijali. Spíš než o filmech tak kniha podává svědectví o době, kdy církev vystupovala z antimodernistického ghetta, do něhož se zásluhou některých svých…