Za apoštolskou cestou na Kypr a do Řecka se papež ohlédl na závěr modlitby Anděl Páně o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie minulou středu.

Poděkoval všem za modlitby a místním lidem za laskavé přijetí. „Kypr je perlou ve Středozemním moři, která nese ránu ostnatého drátu, bolest zdi, která ji rozděluje,“ uvedl s odkazem na napětí mezi řeckou a tureckou částí ostrova.

Papežovu cestu poznamenalo téma migrace a utrpení lidí, kteří z válečných a nestabilních zón přicházejí do Evropy. „Prosím, dívejme se do očí odvržených lidí, nechme se vyprovokovat tvářemi dětí zoufalých migrantů,“ připomněl svůj apel z řeckého ostrova Lesbos. František také zdůraznil „mystiku celku“, kterou na cestě zažil při setkání s katolickou komunitou i pravoslavnými patriarchy. „Svěřuji Matce Boží mnohá semena setkání a naděje, která Pán zasel na této pouti,“ dodal.

Na dotazy novinářů odpovídal papež při tradiční tiskové konferenci na palubě letadla cestou z Athén zpět do Říma minulé pondělí.

Setkání s patriarchou

Připomněl své omluvy řeckému patriarchovi – „bratrovi“ – Jeronýmovi II. za „všechna rozdělení mezi křesťany, ale především za ta, která vyprovokovali katolíci“. Posléze reagoval na otázku, kdy se hodlá sejít také s hlavou ruských pravoslavných. „Setkání s patriarchou Kyrilem je na nedalekém obzoru. Věřím, že příští týden za mnou Ilarion (pravoslavný biskup a vedoucí oddělení vnějších církevních vztahů moskevského patriarchátu – pozn. red.) přijde, abychom se dohodli na možném setkání. Patriarcha musí cestovat, třeba do Finska, a já jsem vždycky ochoten jet do Moskvy, vést dialog s bratrem,“ odvětil. František se s Kyrilem jako vůbec první papež od schizmatu (1054) setkal před pěti lety na Kubě.

V dotazech novinářů na palubě letadla došlo také na diskutovaný a později stažený návrh interního dokumentu Evropské komise s pravidly pro komunikaci bez vylučování a stereotypů, který se dotýkal i Vánoc (viz KT 50). Vatikánský státní sekretář Pietro Parolin i Komise biskupských konferencí EU (COMECE) jej kritizovali jako „protináboženský“. Papež chystaný dokument ohodnotil takto: „Je to anachronismus. V historii se o to (vytěsnění pojmu Vánoc – pozn. red.) pokoušelo mnoho diktatur. Vzpomeňte si na Napoleona, nacistickou nebo komunistickou diktaturu. (...) EU musí vzít na vědomí ideály otců zakladatelů – ideály jednoty a vznešenosti – a respektovat rozmanitost zemí, nechtít uniformitu.“

Svatý otec poté s odkazem na svůj projev v athénském prezidentském paláci (viz KT 50) zdůraznil, že „demokracie je civilizační poklad, který je třeba střežit“, protože ji ohrožuje populismus i rozmělňování identity národů. A opět vyzval k doprovázení migrantů v cílových zemích, aby se mohli plně integrovat a neměli jen „občanství ghetta“.