Česká nemocnice sv. Karla Lwangy v Buikwe

Českou nemocnici sv. Karla Lwangy v Ugandě vybudovala ADCHP v roce 2006 s cílem zpřístupnit zdravotní péči lidem z vesnických oblastí v kraji, včetně komunit z ostrovů Viktoriina jezera. Zdravotnictví zde bylo na velmi nízké úrovni. Nemocnice nyní nabízí jak ambulance, tak i léčbu v hospitalizaci. Díky mobilní ordinaci působí také v okolních vesnicích, kde šíří osvětu a provádí základní zdravotní preventivní péči.

Je nemocnicí pro chudé, stojí v oblasti, kde žije polovina obyvatel pod hranicí chudoby. Těžiště práce spočívá v léčbě nemocí, které trápí velkou část populace: malárie, tuberkulóza a HIV, infekce, podvýživa, příp. paraziti. Z chirurgických zákroků provádíme nejčastěji operace v dutině břišní, z gynekologie císařské řezy.

Velký důraz klademe na vzdělávání a šíření osvěty. Mnoho nemocí je způsobeno nedostatečnou hygienou, špinavou vodou, působením místních léčitelů/šamanů a pozdní návštěvou nemocnice v případě zdravotních komplikací.

Vize, kterou si Arcidiecézní charita Praha v počátcích projektu předsevzala, se naplnila. Nemocnici předala do rukou místních. Její provoz plně zajišťuje diecéze Lugazi. Podpora z Česka pomáhá udržovat péči na vysoké úrovni.

Zdravotní středisko Wesunire

Tahle nemocnice se zatím musí nazývat zdravotní středisko. Podle ugandského administrativního zařazení se zařízením, které nedosáhnou určitého rozsahu a úrovně péče, říká právě zdravotní střediska. To ve Wesunire je hlavním poskytovatelem zdravotní péče v regionu Buyende, kde žádná další nemocnice neexistuje. Jejím vlastníkem a provozovatelem je diecéze Jinja. Středisko založili už v roce 1964 misionáři v tehdy nepříliš obydlené oblasti. Schází tu jak vybavení, tak i kapacita. Mnohá vyšetření musejí probíhat venku. Zaměřuje se zejména na pomoc ženám a dětem – hlavními odděleními jsou pediatrie, gynekologie a porodnictví. Zdravotnické centrum v současné době pomáhá sponzorovat kromě diecéze Jinja několik místních dárců, včetně místního výrobce léků. Charita by byla jediným mezinárodním dárcem.

Vybavení nemocnice je staré, protože nebyla rekonstruována od svého založení. Je příliš malá, neboť byla postavena v době, kdy v oblasti žilo mnohem méně obyvatel. Lidé jsou zde velmi chudí a budou ještě chudší, protože vláda zde zakázala rybaření, jímž se živila naprostá většina z nich. Prioritou ADCHP je v současnosti založení ambulance, vylepšení služeb pro matky a děti, rozšíření dětského a dospělého lůžkového oddělení, zřízení pokoje pro infekční pacienty a ze současných 14 lůžek dobudovat postupně nemocnici do kapacity 45 lůžek.

Nemocnice sv. Rodiny v Zombo

Nemocnice v Zombo leží 500 km, tedy 10 hodin jízdy autem, od Buikwe, v diecézi Nebbia je jediným zařízením tohoto typu v celém správním středisku, které čítá asi čtvrt milionu obyvatel. Založena byla v roce 1956 jako lékárna a později klinika. Na status nemocnice se jí podařilo dosáhnout v roce 1987 a majitelem je diecéze Nebbi. Jedná se o všeobecnou nemocnici, ale některá oddělení zde chybí. Má kapacitu 137 lůžek a jednotlivé ambulance poskytnou péči 200 pacientům týdně. Pracuje zde okolo 120 zdravotníků, kteří žijí přímo v areálu nemocnice spolu se svými rodinami.

Ambulance se zaměřují na obecné konzultace lékaře, léčbu a prevenci HIV, před- a poporodní služby, mají tu očkovací centrum a léčí i vysoký krevní tlak, diabetes či epilepsii.

Lůžková oddělení pomáhají dětem i dospělým, rodičkám. Na operačních sálech provádějí drobnější zákroky i větší operace. Nemocnice má vlastní laboratoře, ultrazvuk, EEG, EKG, rentgen i sanitní vůz.

S pomocí dárců z České republiky se nemocnice chce zaměřit na některé specifické problémy regionu. Ten trápí podvýživa (ačkoli je oblast úrodná), cílem je tedy snaha o osvětu i léčbu tragických stavů. Problémem jsou i zanedbaná zranění, která se sama zahojila špatně (typicky špatně srostlé zlomeniny, které mohou vést k poruchám hybnosti či v extrémních případech až k amputacím). Soustředit se je nutné také na léčbu nepřenosných a civilizačních chorob, jako je diabetes a vysoký krevní tlak. Zapotřebí je také pomoci zdejším lidem s přístupem ke specializované péči, protože lékaři některých odborností nemocnici chybějí – např. zubař či ORL specialista.