Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Perspektivy|Kultura|Umělecké poklady pravé a falešné

Umělecké poklady pravé a falešné

30. 11. 2021

Tisk

Národní galerie v Praze připravila výstavu s neobvyklým námětem. Není věnována dílům velkých mistrů, nýbrž jejich napodobeninám, vzniklým ať už z obdivu k umění, anebo z nekalých úmyslů. Expozice s názvem Falza? Falza! probíhá ve Šternberském paláci až do 1. května 2022.

Snad každý si vybaví scénu z filmu Císařův pekař, kdy Rudolf II. v podání Jana Wericha má ve své obrazárně celou kolekci falešných portrétů Leonardovy „Mony Lisy“ a stále kupuje další, protože mezi nimi může být i ta pravá. Kopie významných uměleckých děl vznikaly už od starověku: antický Řím napodoboval Řecko, renesance antiku a v 19. století byla poptávka po všem, co mělo punc středověku.

Právě novověk a s ním spojený rozvoj techniky urychlily a usnadnily práci poctivým i nepoctivým napodobovatelům. Umožnily však také snadnější určování pravosti a nepravosti uměleckých děl restaurátorskými nebo laboratorními metodami, což výstava názorně představuje. Seznamuje návštěvníka i s rozdíly v terminologii legálních napodobenin: co je replika originálu (ať už autorská, nebo dílenská), co varianta, parafráze (měnící koncepci anebo techniku) a co kopie, která může vzniknout až s velkým časovým odstupem. Můžeme zde porovnat např. originál a kopii líbezného Mánesova obrazu „V létě (Červené paraplíčko)“ nebo Rubensovy „Podobizny markýze Ambrogia Spinoly“.

Padělaní svatí pro následníka

Pak tu jsou však vědomé podvrhy neboli falza. Řada z těch, které jsou zde vystaveny, pochází ze zámku Konopiště z kolekce následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Byl horlivým sběratelem nejen zbraní a loveckých trofejí, ale také uměleckých děl, zvláště středověkých s křesťanskou tematikou. V nejednom případě byl přitom oklamán obratnými falzifi kátory. Týká se to i ukázek ze známého následníkova souboru zobrazení rytířských světců, jako jsou sv. Jiří, sv. Michael archanděl nebo sv. Hubert – „tváří se“ renesančně, ale vesměs pocházejí z 19. století. Padělatelé pro podporu jejich „pravosti“ přitom třeba používali i starý materiál (např. na sochy staré dřevo nebo na obrazy starší plátno).

Originály z pozdějších staletí sice bývají svými tvůrci podepsány, ani to však není rozhodující. Na Brandlově „Podobizně šlechtice v modrém plášti“, která je tu vystavena, podpis chybí, a přece je autorství nezpochybnitelné. Zatímco na „Posmívání Kristu“ je Dürerova signatura, a přitom jde o práci Hanse Hoff -manna pro císaře Rudolfa II. (malíř byl proslulý svými kopiemi kreseb Albrechta Dürera – pozn. red.).

Pro výstavu se dokonce podařilo z Nizozemska získat také několik ukázek práce nejznámějšího evropského falzifi kátora 20. století Hana van Meegerena, který se zaměřil na padělání pláten Jana Vermeera van Del

. Můžeme tu vidět i jeho legendární obraz „Kristus a cizoložnice“, kterým jako „pravým Vermeerem“ oklamal Hermanna Göringa. Že se podvrhy nevyhýbají ani tvorbě neevropských národů, dokládají např. falza užitkového umění Orientu nebo jeden z listů slavného čínského malíře a básníka Čchi Paj-š‘. Z českých umělců asi nejčastěji podléhají padělání Jakub Schikaneder a Jan Zrzavý; výstava nabízí porovnání jejich originálů s napodobeninami.

Výstava Falza? Falza! je svojí tematikou rozhodně oživujícím přínosem v našem kulturním životě a stojí za pozornost. Její jedinou „vadou na kráse“ jsou popisky jednotlivých obrazů, respektive jejich umístění – většinou v šeru, a navíc ve výši očí dítěte předškolního věku. Ztrácejí tak svůj význam.

Falza? Falza! Národní galerie Praha – Šternberský palác (19. 11. 2021 – 1. 5. 2022)

Jaroslav Someš je divadelní historik a publicista

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou