Misslivecek, detto il Boemo“, jak se skladatel (1737–1781) podepisoval, je spjat s hudební kulturou pozdního baroka a klasicismu, s prostředím italských divadel a dobové smetánky, se životním stylem superhvězdy 18. století. Je ale také autorem mistrovských oratorií s biblickými náměty, které patří mezi jeho vrcholná díla.

Monografii Il Boemo – Průvodce po životě a díle Josefa Myslivečka napsal americký muzikolog Daniel E. Freeman a do češtiny ji přeložila Petra Johana Poncarová. Je součástí širšího projektu, jehož dalším výstupem je stejnojmenný celovečerní hraný film. Režíroval jej Petr Václav, hudebně se na něm podílel soubor Collegium 1704 a jeho umělecký vedoucí Václav Luks se zhostil též úlohy hudebního poradce. Pěvkyně Simona Šaturová pak pro film nazpívala party Cateriny Gabrielli – jedné z nejslavnějších sopranistek Myslivečkovy doby. Skladatele ztvárnil herec a hudebník Vojtěch Dyk.

Film v italské koprodukci, který se v kinech objeví na začátku příštího léta, se vedle lokací v Itálii natáčel také v českých šlechtických sídlech či v klášterech v Doksanech a Plasích. Ve Freemanově knize tvoří fotografie z natáčení barevnou přílohu. Po Novém roce vyjde ještě rozsáhlá odborná monografie.

„Mysliveček se až do šestadvaceti let živil mlynářským řemeslem, pak se ale rozhodl věnovat hudbě a dokázal se vždy seznámit s nejvlivnějšími osobnostmi své doby a přesvědčit je, aby jej podpořily,“ shrnula pro KT překladatelka Petra Johana Poncarová. Díky podpoře hraběte Vincence Valdštejna odjel studovat do Itálie a za čtyři roky už jeho operu uvádělo divadlo v Neapoli. Jeho skladby se pak hrály pro královské oslavy, osobně se setkal hned se třemi syny císařovny Marie Terezie. „Spřátelil se také s Padre Martinim – františkánským mnichem, učencem a skladatelem, významnou osobností tehdejšího evropského hudebního života. Mnoho let udržovali korespondenci,“ dodala Poncarová.

Jádro Myslivečkovy tvorby tvoří opera, zastoupena jsou však i biblická oratoria. „Ta totiž do určité míry fungovala jako náhražka příliš světské opery pro postní období: byla i kratší, méně opulentní a náměty čerpala převážně ze Starého zákona. Tamní dramatické příběhy umožňovaly vystavět podobné zápletky jako v dobových vážných operách. Co do hudební kvality se pak Myslivečkova oratorní díla jeho operám zcela vyrovnají,“ podotkla Poncarová.

Jedno z nejlepších Myslivečkových oratorií Abraham a Izák (1777) bylo dokonce někdy pokládáno za Mozartovo dílo. Ostatně Mozarta s Myslivečkem pojilo přátelství a Čech tohoto Rakušana v počátcích jeho později tak zářné kariéry silně ovlivnil.

V poslední době se vracejí k Myslivečkově dílu také poučení interpreti. Vedle Collegia 1704 je to například belgický soubor Il Gardellino s oceňovanou nahrávkou oratoria Adam a Eva (2019) nebo alba světových pěveckých hvězd chystaná na nadcházející rok.

D. E. Freeman: Il Boemo (Vyšehrad 2021)