O potřebě závazného dokumentu se v USA začalo intenzivně diskutovat s lednovým nástupem Joea Bidena do úřadu. 46. prezident USA je praktikující katolík, veřejně však podporuje legálnost umělého potratu. Týž rozpor pak mnozí kritizovali u předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Mezi americkými biskupy se tak oživil rospor, který se už na počátku tisíciletí pokoušel usmířit tehdejší prefekt Kongregace pro nauku víry kardinál Joseph Ratzinger – pozdější papež Benedikt XVI.

Obnovené rozhovory nad podobou tohoto dokumentu na počátku letošního roku odhalily tolik neshod, že se do diskuse opět vložil Svatý stolec a prostřednictvím nynějšího prefekta Kongregace pro nauku víry kardinála Luise Ladarii vyzval, aby v otázce „řešení situace katolíků ve veřejných funkcích, kteří podporují legislativu umožňující potraty, eutanazii nebo jiné morální zlo“, postupovali citlivě a snažili se dosáhnout jednoty. Kardinál Ladaria vybídl, aby si biskupská konference nenárokovala rozhodnutí, které přísluší biskupovi dané diecéze (v Bidenově případě pastýři diecéze wilmingtonské, v případě Pelosiové arcidiecéze sanfranciské), a aby nevyvolala dojem, že jsou postoje k potratům či eutanazii „jedinými závažnými body katolického morálního a sociálního učení, které vyžadují od katolíků nejvyšší míru odpovědnosti“.

Politika a morálka

Na nedávných audiencích Bidena a Pelosiové ve Vatikánu se podle Svatého stolce papež František k jejich způsobilosti přistupovat k eucharistii nevyjádřil.

Na počátku plenárního zasedání, které se konalo od 15. do 18. listopadu v Baltimore (od roku 2019 poprvé osobně), vyzval biskupy nuncius v USA Christophe Pierre, aby „nechápali eucharistii jako cosi, co se nabízí hrstce vyvolených“. Řada kardinálů i biskupů v uplynulých měsících varovala, aby se eucharistie nestala prostředkem politického boje.

Finální dokument o 30 stranách, který vypracovala biskupská doktrinální komise, byl nakonec schválen převážnou většinou hlasů. Je dostupný na webu usccb.org. Nikdo v něm není přímo jmenován, zdůrazňuje se však „zvláštní odpovědnost“ veřejných činitelů katolického vyznání, aby své postoje, včetně postojů k nenarozenému životu, přizpůsobili „víře a morálce církve“. „Přijímat Tělo a Krev Kristovu ve stavu těžkého hříchu představuje rozpor,“ stojí dále v dokumentu. „Člověk, který svým vlastním jednáním přerušil společenství s Kristem a jeho církví, ale přijímá Nejsvětější svátost, jedná nekonzistentně, protože se zároveň hlásí ke společenství a zároveň ho odmítá. Je to tedy protimluv, lež – vyjadřuje společenství, které ale bylo ve skutečnosti porušeno,“ ozřejmuje se v textu. Vedle potratů či eutanazie je pak jako „veřejné jednání v rozporu s viditelným společenstvím církve a mravním zákonem“ zmíněno špatné zacházení s migranty, nemocnými a starými nebo s lidmi jiné rasy.

Především však dokument vysvětluje od základů církevní učení o podstatě eucharistie. Jak už dříve upozorňovali někteří biskupové, mezi americkými katolíky klesá povědomí o roli eucharistie, a dokonce i víra v reálnou přítomnost Krista v Nejsvětější svátosti. Americká církev se proto vydává na tříletou cestu celonárodní eucharistické obnovy, která vyvrcholí Národním eucharistickým kongresem v Indianopolisu v létě 2024.