Mistrovský zpěv, který vyjádří vše, co se děje v rozháraném lidském srdci, a ještě vytvoří krásu – ten je symbolem lidské touhy po přesažném ve hře irského dramatika Toma Murphyho Zpívat jako Gigli.

V překladu Julka Neumanna a režii Marka Němce ji uvádí pražské Divadlo Ungelt. Rolí se chopili Jiří Hána, Monika Zoubková a virtuózní Radek Holub. Ten ztvárnil irského podnikatele, který jednoho dne v hluboké existenciální krizi zabuší na dveře ordinace neúspěšného psychiatra Jimmyho. Dokážou si dva nesourodí muži, setkávající se v okamžiku, kdy se jejich dosavadní životy hroutí a vyjevují všechnu lidskou křehkost a ubohost, navzájem pomoci? A může vůbec síla, která by nás vytrhla z naší směšné přízemní existence, z našich nezdarů a zákonitých proher, přijít odjinud než z nebe?

Tom Murphy († 2018), pozoruhodný spisovatel, dramatik a buřič, pocházel z Irska – se vším, co si lze představit: chudými rodiči, početnými sourozenci, rozvrácenými vztahy a výchovou v katolické škole. Původně se chtěl stát knězem, jiný kněz (vedoucí místního ochotnického souboru) ho ale přivedl k divadlu. Vystudoval průmyslovou školu a pedagogiku, v roce 1959 pak spolu s kamarádem z divadelní skupiny napsal svůj první pokus, se kterým prorazili v divadelnické soutěži. Za dalšími úspěchy se Murphy přestěhoval do Londýna, protože irská divadla jeho temné, kritické psaní odmítala. A Londýn z něj učinil hvězdu.

Počátkem 70. let biskupové z liturgické komise požádali Murphyho, zda by nepomohl s pokoncilním překladem liturgických knih. Murphy, tehdy už silně proticírkevnicky naladěný, odmítl a reagoval sepsáním jedné ze svých nejslavnějších her Věčné světlo. Ta vychází z hněvivého zklamání z klerikalismu, falše a pokrytectví v církvi a marného ptaní po Bohu, na které autorovi tehdejší tvář křesťanství nedávala odpověď. Reakcí na toto dílo byl veřejný lynč. Autor se stáhl do ústraní, kde po čase vznikla hra Zpívat jako Gigli, odkazující ke slavnému italskému tenorovi Beniaminu Giglimu († 1957). Premiéru měla roku 1983.

Murphy miloval operu a hrou prolíná jeho vlastní vášeň pouštět si árie do noci „na plné pecky“. Na jevišti zní z desek skutečný Gigliho zpěv a prohlubuje dilemata postav tak, aby do živého zasáhla i diváky: Kam se ztrácí lidská víra? Kdo v nás zabíjí to, čím bychom mohli být? Odpovědi hra nedává, slibuje ale s určitostí, že i v nejhlubší beznaději je vždycky prostor pro zázrak – a ten jednou přijde.

Tom Murphy: Zpívat jako Gigli. Režie Marek Němec. Divadlo Ungelt, Malá Štupartská 1, Praha 1, premiéra 16. října 2021