16. 11. 2021
Málokteré z afghánských přísloví se hodí na realitu současného Afghánistánu tak jako toto. Během jediného posledního roku nezasáhly zemi jen krvavé boje v provinciích, odchod mezinárodních sil NATO, zhroucení centrální vlády a následné vítězství vojsk Tálibanu. Ale také nebývalé sucho, covid-19 a rychle sílící ekonomická krize.
V Afghánistánu je v současné době 14 milionů lidí ohroženo hladem a tento počet se stále zvyšuje v důsledku celkové nestability i klimatických změn, ovlivňujících farmaření a sklizeň. Nastolení islámského práva šaría, které upírá ženám rovný přístup ke vzdělání a práci, vede k omezení příjmů mnoha rodin. Nejvíce postižené jsou matky, které v důsledku úmrtí manžela vychovávají své děti v neúplné rodině.
Klimatické změny jsou hlavním faktorem, proč země čelí hladu. Afghánistán je jednou ze zemí nejvíce náchylných ke změnám klimatu – ale také nejméně vybavenou k tomu, aby dopady sama řešila (patří mezi 20 nejchudších států světa).
Kromě farmářů, kteří opustili svou půdu v důsledku sucha a vydali se hledat obživu do měst, se v zemi nachází také zhruba půl milionu vnitřně vysídlených lidí, kteří při nedávných bojích utekli ze svého domova. Ne všichni se mají kam vrátit. Pokud např. patřili k těm, kdo bojovali proti návratu Talibánu, nezbývá jim než si hledat nový domov v místě, kde je nikdo nezná.
Ženy a dívky jsou disproporčně ovlivněny potravinovou krizí. Kulturní normou je, že muži jedí jako první. Pokud není jídla dost, jsou to ženy, na které se nedostane. V čase sucha jsou to ženy, které chodí pro vodu, často na velké vzdálenosti. Nedostatek jídla zvyšuje pravděpodobnost, že ženy skončí na ulici jako prostitutky nebo budou donuceny k nechtěnému sňatku.
Vzhledem k bezpečnostní situaci v létě musela CARE, stejně jako ostatní neziskové organizace, krátkodobě pozastavit většinu aktivit. Cítíme ale závazek udržet naši programovou práci a z Afghánistánu neplánujeme odejít. Na místě pomáháme již od roku 1961 a vybudovali jsme si důvěru místních komunit. Již od října proto CARE obnovila své krizové humanitární projekty a začala znovu poskytovat pomoc zranitelným vysídleným rodinám za účelem zmírnění dopadu potravinové krize.
Zároveň CARE restartovala projekty na podporu potravinové bezpečnosti malých farmářů. Dodávky hnojiv, zemědělských nástrojů, osiva a školení jsou součástí programu, který cílí na ženy – umožňuje jim zakládat domácí zahrady a tímto způsobem přispívat ke zvýšení příjmu domácnosti.
Katarína Klamková, ředitelka CARE ČR: „Eskalující konflikt zvýšil humanitární potřeby v oblasti a dočasně pozastavil naši práci. Jsme však rádi, že teď můžeme v práci znova pokračovat. S příchodem zimy se dostupnost potravin stává vážným problémem. V CARE jsme odhodláni pro potřebné lidi v Afghánistánu dále rozšiřovat naši podporu. Miliony Afghánců denně řeší, jak zajistit jídlo pro své děti, jak si zajistit živobytí, a programy CARE při tom hrají důležitou úlohu. Dále také budeme usilovat o ochranu práv žen a dívek a podporovat investice do jejich vzdělání. Přes všechny současné problémy získané vzdělání ženám již nelze vzít zpět.”
Okolo 40 % úrody v Afghánistánu bylo během tohoto roku zničeno suchem.
Dopad pandemie covid-19 zanechal mnoho rodin bez možnosti nakoupit základní potraviny.
3 600 Kč pokryje náklady jedné vysídlené rodiny na dva měsíce.
Zainab, stejně jako dalších 14 milionů Afghánců, čelí příchodu zimy a hladu. Paní Zainab je 24 let a s manželem a dvěma dětmi žije v táboře pro vnitřně vysídlené v Kábulu. Před pandemií její manžel pracoval jako nádeník a ona si přivydělávala chovem slepic a kuřat. „S příchodem pandemie lidé zpanikařili. Ceny jídla vylétly nahoru, jídlo najednou nebylo. Lockdown připravil manžela o práci, náš příjem se drasticky snížil. Nevím, kdy pandemie skončí, ceny jdou stále nahoru. Mám tříměsíční dceru a nevím, kde vzít na další oběd.“
Texty v příloze zpracovala CARE ČR, redakčně připravil Karel Pučelík
Vydavatel: KatMedia, s.r.o.
ISSN 0862-5557 (Print)
ISSN 2787-9593 (Online)