Život sv. Huberta zná každý myslivec a jeho obrazové ztvárnění, kdy klečí před jelenem s křížem mezi parožím, zdobí nejednu kapličku v lese. V den jeho svátku se koná tradiční Hubertova jízda na koních, kdy několik skupin jezdců honí jezdce představujícího lišku s připnutým ohonem na rukávu saka. V poslední etapě honu na lišku, tzv. halali, se jezdci snaží strhnout ohon. I tento tradiční zvyk doznal proměny v Hubertově odkazu: z lovu s usmrcováním zvířat se stala společenská událost plná soutěživosti a radosti.

Když sv. Hubert po smrti své ženy, která zemřela po porodu, hledal na Velký pátek odreagování se v lovu, podle legendy se setkal s jelenem se zářícím křížem a zaslechl hlas: „Proč stále jen hledáš a lovíš zvěř? Je na čase, abys začal hledat Boha!“ Změnil se a začala jeho duchovní cesta až na biskupský stolec. Svatý Hubert je patronem lovců a myslivců a mnohých dalších profesí. Myslivcům připomíná, že jejich poslání není jen v lovu, ale především v péči o volně žijící zvěř. Být myslivcem je i dnes velmi náročné, zejména ve zlepšování životního prostředí pro zvěř a stabilizaci lokálních ekosystémů, které bývají narušeny klimatickou změnou s obdobími sucha a dalšími činnostmi člověka, zejména užíváním chemie v zemědělství. Myslivci ve svých honitbách pečlivě sčítají zvěř, navracejí do krajiny tradiční živočichy, jako koroptve, za každého počasí zajišťují zvěři vodu a krmení.

Ano, k myslivosti patří i lov a společný hon, ovšem z důvodu korekce stavů zvěře při jejich přemnožení nebo při lovu nemocné či nějak postižené zvěře. Hon vyžaduje vysokou disciplinovanost a respektování řádu. Má své rituály a tradice jako troubení na roh, má svou mluvu, signály a mnohé další obyčeje. Ulovené zvěři se jako projev úcty a vděčnosti dává třívýhonkový úlomek jehličnaté dřeviny do svíráku (tlamy) srstnaté zvěře nebo klovce (zobáku) u pernaté.

Po vzoru sv. Huberta lze změnit své smýšlení ve vztahu k přírodě a zasazovat se o co nejpřirozenější život volně žijící zvěře v naší krajině. A slovy papeže Františka z encykliky Laudato si‘: „Je také pravdou, že lhostejnost či krutost k ostatním tvorům tohoto světa se nakonec určitým způsobem vždycky přenese na chování k ostatním lidem.“ Mějme to na paměti i jako myslivci.

Autor je včelař, myslivec a teolog a autor knížky Zázrak jménem les