Sýrie potřebuje svůj „Marshallův plán“, zhodnotil kardinál pro agenturu Kathpress. „Chudí dále chudnou, střední třída je zničená,“ varoval kardinál Schönborn. Na vině je, jak poukázal, deset let trvající občanská válka, ale i sankce, které na Sýrii uvalily západní země. Marshallův plán byl program hospodářské pomoci, který vyvedl po druhé světové válce západní Evropu z ekonomické krize.

„Deset let tu zuří válka. Půl milionu lidí zemřelo, pět milionů muselo uprchnout. Tito lidé přišli o všechno. V Homsu jsem viděl, co se stalo s jejich někdejšími obydlími – celé ulice jsou jedno velké pole ruin, zkáza všude, kam se podíváš,“ vylíčil kardinál a dodal: „Často jde elektřina jen dvě hodiny denně, je nedostatek chleba, peníze jsou znehodnocené. Během své návštěvy jsem hovořil s mnoha mladými lidmi. Všichni mi řekli, že chtějí ze země pryč. A je to pochopitelné – v Sýrii nemají žádné vyhlídky,“ podotkl vídeňský arcibiskup a zdůraznil, že Západ musí přehodnotit politiku vůči této zemi. Prvním krokem by podle něj mělo být zrušení embarga, které nejhůře dopadá na nejchudší lidi.

Kardinál Schönborn spolu se zástupci ekumenické nadace Pro Oriente po Sýrii cestoval na pozvání syrského pravoslavného patriarchy Efréma II. V Damašku a v Homsu předsedal ekumenickým modlitbám za mír, setkal se také s vnitřními uprchlíky a lidmi v nouzi. Navštívil některá díla církví pro potřebné a pro mládež, pomodlil se u hrobu jezuity P. Franse van der Lugta, zavražděného v Homsu roku 2014. Tento kněz se tehdy rozhodl zůstat v obleženém městě i za nejprudších bojů, protože nechtěl opustit tamní křesťany. Rakousko integrovalo 2500 syrských uprchlíků a tamní Charita pomáhá i na místě, stejně jako Charita ČR.

Kalich jako znak smíření

Od pravoslavných křesťanů v Homsu kardinál Schönborn obdržel mimořádný dar: mešní kalich, který byl ukraden z kostela během plenění města. Na černém trhu jej později objevil jistý muslim, koupil ho a vrátil zpět církvi. Právě s tímto kalichem pak kardinál oslavil nedělní liturgii v klášteře sv. Efraima v Maaret Saidnaya u Damašku, kde církev založila vysokou školu pro křesťanské i muslimské studenty. „Tento kalich je znakem toho, že muslimové a křesťané mohou žít společně,“ řekl kardinál Schönborn. Sýrie, jak zdůraznil, měla před válkou ve své značné kulturní i náboženské různorodosti vysokou kulturu soužití a té je nyní třeba znovu dosáhnout. To se může podařit, „když se přestaneme zabývat tím špatným, co se stalo, podíváme se dopředu a řekneme si: Chceme jít společně dál, necháme minulost za sebou a společně vykročíme do budoucnosti,“ uzavřel kardinál Schönborn.