V Polsku mají kromě Hedviky Slezské, kněžny (1174–1243), také svatou Hedviku královnu ze starobylého rodu Anjou (1374–1399). Obě měl rád Jan Pavel II., avšak v jednom kázání říká: Ta druhá byla svatá s pomocí té první.

O kněžně Hedvice se v českém prostředí dovídáme rovněž ze dvou zdrojů: jednak od Anežky České, která byla ke své příbuzné dána na výchovu, a tak už jako děvčátko cupitala v třebnickém klášteře u Vratislavi, který polská světice založila. A pak z historického románu Žofie Kossakové Křižáci, který jsme všichni hltali. Tam třeba Hedvika pochovává v bitvě zabitého manžela Jindřicha Bradatého i syna Jindřicha Pobožného.

Ocitneme-li se v Opavě, při oslavě slezské patronky Hedviky, „praská bílý mariánský chrám ve švech“. Svatá Hedvika je ale především „mezinárodní“. Přichází z Německa, z vytříbeného kulturního kraje, do pustých polností slezského venkova. Tím místem nepohrdá, ale při prvním vstupu políbí fyzicky zemi a duchovně i lid, který ji vítá. Služba Pánu a člověku je pro ni zásadní. Ta, která měla v rodině benátského patriarchu a příbuzné v roli manželek evropských králů, přijímá své poslání: milosrdenství a pohotovou službu nejponíženějším.

Na kongresech o řeholní formaci uvádějí polští kolegové často jako model komunitního života Hedvičin velkorysý a vznešený zvyk: odcházívala z kúru po modlitbě jako poslední, aby políbila místa v lavicích, kde seděly spolusestry – a začínala vždy těmi, které jí výrazně oponovaly. Do dějin křesťanské charity se zapsala jako horlivá zakladatelka nemocnic, jak ji popisoval nedávno blahořečený kardinál Wyszyński. A třeba v katedrále sv. Hedviky ve východním Berlíně si křesťané v době totality chodili pro významnou posilu.

Kromě toho, že Hedvika sjednocovala různé mentality ve vlastní rodině, spojuje také český, polský a německý národ. Dále můžeme poukázat na přemosťování tradic katolické a evangelické, jak to zmiňuje rodačka z Vratislavi, Edita Steinová (pozdější svatá karmelitánka Terezie Benedikta). Je tu ale ještě další inspirativní pojící moment: duchovně sdružuje stav manželský s řeholním – přirozeně, tiše, mocně. Výčet lze uzavřít zajímavostí: je kupodivu uctívána dokonce až na Srí Lance.

Svatá Hedvika spojuje Slezsko, Polsko a Německo, ale je také patronkou vyhnanců z vlasti a snoubenců.