Tisíce návštěvníků si tak prohlédly například produkci nakladatelství Portál, KNA, Vyšehrad, Krystal OP, Triáda, Cesta domů nebo Dauphin.

Karmelitánské nakladatelství (KNA), které na svém stánku prezentuje několik novinek, vydává letos 45 nových knih a bezmála 40 dotisků úspěšných titulů. V minulých dnech vyšla třeba Velká ilustrovaná Bible od Anselma Grüna s barevnými ilustracemi Giuliana Ferriho nebo knížka rozhovorů a úvah o minulosti, současnosti a budoucnosti kněžského povolání v Čechách, kterou sestavil redaktor KT Tomáš Kutil pod názvem Jak se žije v semináři. „Tu doporučuji všem, kdo milují církev a zároveň používají kritický rozum a jsou si vědomi změn, které ve vnímání role kněze probíhají. Nemohu opomenout ani první solidní životopis kardinála Wyszyńského od trojice polských autorů, kterou na Světě knihy prezentujeme s autorem i s historikem Jaroslavem Šebkem,“ přibližuje veletržní nabídku vedoucí redaktor KNA Pavel Mareš.

Přímo cestou z tiskárny byla představena kniha úvah vídeňského kardinála Christopha Schönborna Být učedníky s podtitulem Ježíšova škola života, kterou v překladu P. Zdeňka Jančaříka vydal Portál (rozhovor s kardinálem Schönbornem přinášíme zde). Mezi dalšími novinkami tohoto nakladatelství potěšil např. drobný průvodce modlitbou Srdcem k srdci od francouzského „kněze chuligána“ P. Guye Gilberta.

Po roční pauze kvůli pandemii

Zcela čerstvý je i titul vydavatelství Cesta domů při stejnojmenném domácím hospici Letecký motor ve dřezu. Knížka s nezvyklým názvem shrnuje rozhovory o konci života mezi zakladatelkou tohoto domácího hospice, výtvarnicí Martinou Špinkovou, a jeho současnou primářkou Irenou Závadovou.

A vzhledem k tomu, že v minulém roce se veletrh kvůli pandemii nekonal, mohli si návštěvníci zalistovat i loňskými tituly. Na společném venkovním stánku malých nakladatelů například v bohaté nabídce artových knih zaujal překrásně vypravený pětidílný svazek uměleckých komiksů Rabínův kocour (Baobab 2020). Dílo francouzského autora Joanna Sfara, nesené typickým židovským humorem, nahlíží z kočičího pohledu živelné, pestré, avšak ne vždy nekonfliktní soužití židů, muslimů a katolíků v Alžíru 20. let minulého století a zdánlivě lehkou formou se dotýká etických i náboženských otázek až k jádru.