1. ČTENÍ Mdr 2,12a.17-20

Kniha Moudrosti je nejmladší text Starého zákona. Její hlavní téma se točí kolem pojmu moudrosti, tedy života v souladu s Bohem. Ten, kdo žije v souladu s Bohem, se nemusí bát ani smrti (Mdr 3). Pošetilci se vysmívají poslušnosti Bohu, dokonce ji obcházejí zlem. Ale moudrost hned vzápětí (viz 2,21-22 – četli jsme 13. neděli v mezidobí) ukazuje krátkozrakost takového jednání.

Čtení z knihy Moudrosti

Bezbožníci řekli: „Číhejme na spravedlivého, podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova, zkusme, jak to s ním skončí. Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků. Zkoušejme ho soužením a trápením, abychom poznali jeho mírnost a přesvědčili se o jeho trpělivosti. Odsuďme ho k hanebné smrti, zda najde ochranu, jak říká.“

MEZIZPĚV Žl 54,3-4.5.6+8

Zde je modlitba víry. Víme, že v Bohu je naše síla, a to i navzdory nepřátelům či zlu. Připojme se k této modlitbě důvěry.

* Pán mě udržuje naživu.

Bože, zachraň mě pro své jméno, svou mocí mi zjednej právo! Bože, slyš moji modlitbu, popřej sluchu slovům mých úst!

* Neboť povstali proti mně zpupní lidé, násilníci mi ukládali o život, na Boha nebrali ohled.

* Hle, Bůh mi pomáhá, Pán mě udržuje naživu. Budu s radostí přinášet oběti, chválit tvé jméno, Hospodine, že je dobré.

*

2. ČTENÍ Jak 3,16-4,3

Svatý Jakub rozvíjí ve třetí kapitole otázku pravé moudrosti, kterou vykresluje na konkrétních příkladech. V závěru kapitoly popisuje vlastnosti „pravé moudrosti“. A na to navazuje text s jasně cílenou kritikou jednání konkrétního společenství a jeho nešvarů.

Čtení z listu svatého apoštola Jakuba

Milovaní! Kde vládne nevraživost a sobeckost, tam je zmatek a kdejaká špatnost. Moudrost shora je však především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno, jehož plodem je spravedlnost. Z čeho vznikají války, z čeho boje mezi vámi? Jen z vašich žádostí, které bojují ve vašich údech. Žádáte, ale nemáte; zabíjíte a nenávidíte, a přesto nemůžete dosáhnout (ničeho); bojujete a válčíte, ale nic nemáte, protože neprosíte. Prosíte, a nic nedostáváte, protože prosíte špatně: chcete to potom rozplýtvat na své rozkoše.

EVANGELIUM Mk 9,30-37

Navazujeme na předchozí neděle a pokračujeme v Ježíšově cestě do Jeruzaléma vstříc událostem Velikonoc. Ježíš učedníky připravuje na svoji smrt a vzkříšení. Ale oni jako by neslyšeli a řeší otázku svých kariérních pozic. Ježíš tak zakouší od učedníků nepochopení. Teprve samotné Velikonoce jim otevřou oči.

Slova svatého evangelia podle Marka

Ježíš a jeho učedníci sestoupili z hory a procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl. Poučoval totiž své učedníky a říkal jim: „Syn člověka bude vydán lidem do rukou a zabijí ho, ale za tři dni po své smrti vstane.“ Oni však té řeči nerozuměli, ale báli se ho zeptat. Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v domě, zeptal se jich: „O čem jste cestou rozmlouvali?“ Oni mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší. Ježíš se posadil, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: „Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.“ Pak vzal dítě, postavil ho před ně, objal ho a řekl jim: „Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“