„Je to obřad, při kterém kandidátka poprvé obléká řeholní šat a dostává řeholní jméno. Člověk se vydává konkrétním směrem nebo spíše si znovu ujasní: Ano, tudy chci jít s Bohem dál,“ vysvětluje představená komunity sestra Augustina. „Pro komunitu je to důvod k vděčnosti za milost povolání i výzva k osobnímu zrání. A také ukončení netrpělivého očekávání, jaké dostane dotyčná jméno,“ dodává s úsměvem.

Sestra Rút tímto obřadem nastoupila do noviciátu. Na tento důležitý životní krok se jako kandidátka delší dobu připravovala. „Tím, že nasloucháme, bojujeme, znovu se s Hospodinem do boje vracíme, se připravujeme na všechno, co očekáváme, i na to, co vůbec ne. Byla by pošetilost myslet si, že jenom exercicie před obláčkou stačí. Žití nenahradí, přes den nevyrosteme,“ zamýšlí se.