Žádost o setkání přišla z Vatikánu a slovenská židovská obec ji přijala. Předseda Ústředního svazu židovských náboženských obcí na Slovensku Richard Duda připomíná, že tamní Židé si váží vstřícných kroků tří novodobých papežů: „Pavla VI. pro koncilní deklaraci Nostra aetate z roku 1965 o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím, která konstatuje, že ‚každá teorie nebo praxe, která činí rozdíly mezi lidmi nebo národy, pokud jde o lidskou důstojnost a z ní vyplývající práva, je neodůvodněná‘. Tato věta byla balzámem na srdce slovenské komunity, která zažila temné období druhé světové války,“ vypočítává Duda.

Sblížení je možné i navzdory rozdílům

Dále připomíná návštěvu Jana Pavla II. v Izraeli roku 2000 a jeho systematické otevírání se světové židovské komunitě. „A papež František zase jako první navázal kontakty se slovenskými Židy. Vyvrcholilo to přijetím jejich nejvyšších představitelů ve Vatikánu,“ říká Richard Duda. „Mohu upřímně říci, že se Židé na návštěvu velmi těší. Důkazem toho je obrovský zájem o setkání na bratislavském Rybném náměstí, který dalece převyšuje kapacitní možnosti,“ uvádí předseda. Židovská obec velmi symbolicky přijímá i samotné místo setkání. V minulosti tam totiž stály bok po boku dva chrámy: dóm sv. Martina a neologická synagoga. „Rybné náměstí bylo v minulosti nádherným příkladem mírového soužití Židů a katolíků v Bratislavě. Následně pro nás nabylo tragického rozměru, protože nejprve během války zanikla židovská komunita a potom v 60. letech padla za oběť barbarskému rozhodnutí i synagoga, která byla zbourána,“ přibližuje předseda židovského svazu.

Židovsko-katolický dialog se na Slovensku zintenzivňoval především v posledních letech. Obě strany zjistily, že pro ně existují tři oblasti témat. „Zaprvé témata, na kterých se logicky nemohou shodnout – náboženská dogmata. Tuto oblast neotvíráme, protože by to nemělo smysl. Zadruhé témata, na která nemáme stejný názor – například chování některých náboženských představitelů během války. Na to téma komunikujeme, ale nepanuje mezi námi úplná shoda. A zatřetí – téma sbližování. Můžeme s radostí konstatovat, že tato oblast, kde není náboženských rozdílů, je největší. A právě na ní chceme budovat dialog i do budoucna,“ uzavírá Rudolf Duda.

Evangelíci: Vážíme si jeho snahy o smíření

„Vážíme si jeho zájmu o dialog, snahy o smíření, hledání jednoty místo konfl iktu. Zároveň je nám velmi sympatický jeho zájem o nejchudší a jeho obraz Boha, který je laskavý a soucitný,“ oceňuje papeže Františka pro slovenské Katolícke noviny tamní evangelický biskup Ján Hroboň, zástupce Evangelické církve augsburského vyznání – nejpočetnější protestantské církve na Slovensku s více než 300 tisíci věřících. Podle Hroboně František nemálo přispěl k rozvoji vztahů mezi oběma církvemi, a to především ekumenickou bohoslužbou k 500. výročí zahájení reformace ve švédském Lundu roku 2016

(tehdy papež spolu s předsedou Světového luteránského svazu Muníbem Junanem podepsali společnou deklaraci o vzájemném sbližování). „Ještě žádný papež se do té doby v den památky reformace bohoslužby spolu s protestanty nezúčastnil,“ zdůrazňuje biskup Hroboň. Důležité bylo i přijetí delegace Světového luterského svazu ve Vatikánu letos 25. června – na výročí Augsburského vyznání, které je základem luterské víry. „Papež se tehdy pozitivně vyjádřil k dokumentu, který je pro nás evangelíky vzácný a věroučně závazný,“ ocenil Hroboň.

O autorovi| JÁN LAUKO, Převzato se svolením redakce, upraveno Katolícke noviny