7. 9. 2021
|Památka sv. Ludmily (16. září)
Od smrti sv. Ludmily nás dělí 1100 let. Může se nám zdát vzdálená – coby žena „z dávných časů“ – přesto některé rysy jejího života se tomu našemu nápadně podobají.
Žila v době, kdy křesťanství v naší zemi teprve začínalo. Proto rozhodnutí být křesťankou pro ni znamenalo opustit to, v čem vyrostla, na co byla dosud zvyklá. Být jiná než ostatní. Svatá Ludmila měla ale odvahu jít proti proudu, a když se nechala pokřtít, snažila se podle víry opravdu žít.
V legendách se vypráví o jejích dobrých skutcích, péči o chudé a potřebné, oblíbenosti mezi lidmi. Přitom veřejné přihlášení se k této víře tehdy nevzbuzovalo sympatie u jiných, setkávala se spíše s nepochopením, dokonce s nepřátelstvím. Ale ona stála pevně za tím, čemu uvěřila. Nebála se přijmout zodpovědnost nejen za rodinu, ale i za politickou i náboženskou situaci ve svém knížectví. Část šlechty ji podporovala, část byla proti ní.
Svatá Ludmila to neměla snadné ani ve své vlastní rodině – zemřel jí manžel, potom synové a zůstala jí starost o vnoučata (vychovávala Václava i Boleslava). Se snachou Drahomírou se jí nedařilo spolupracovat, takže místo aby během Václavovy nezletilosti společně pečovaly o knížectví, vzrůstalo mezi nimi napětí (zřejmě měly rozdílné pohledy jak na výchovu dětí, tak na státní politiku).
Nakonec Ludmila raději opustila Prahu a usadila se na svém hradu Tetíně. Ukazuje nám, že někdy ani přes všechnu snahu se v rodinných vztazích nedá vyhnout těžkostem a nedorozuměním. Víme, že jejich vztah se vyhrotil natolik, že Drahomíra poslala najaté vrahy, kteří Ludmilu uškrtili. Stalo se tak 15. září roku 921 na Tetíně.
Svatá Ludmila nám tedy může být velmi blízká v situacích, kdy jdeme proti proudu, jsme jiní než ti kolem nás, když si chceme stát za svým přesvědčením. Rozumí nám, když prožíváme nesnadné situace v našich rodinách. Podporuje nás, když se nám ledacos v životě nedaří, druzí nám nerozumí nebo jsou i nepřátelští. Myslí na nás i ve chvílích, kdy na nás doléhá zodpovědnost za to, co je nám svěřeno.
To vše sama prožila, a tak ji s důvěrou můžeme prosit o její mocnou přímluvu.
Svatá Ludmila je jedním z hlavních předků českých panovníků i českých královen. Během jejího života byly položeny základy ke christianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců.