31. 8. 2021
|Aktovku na záda a hurá do kostela pro požehnání. Na tuto cestu se tradičně vypravily nebo se chystají tisíce školáků po celé republice.
Modlitba, pokropení svěcenou vodou a pár povzbudivých slov zazní většinou při nedělní mši svaté. Jinde se však rozhodli význam proseb za nový školní rok zdůraznit při mimořádné bohoslužbě. V Ostrožské Lhotě na Slovácku zdejší farář P. Miroslav Reif pozval k bohoslužbě vyhrazené právě pro školáky a jejich rodiče v pondělí večer. „Je to už tradice: na závěr prázdnin nebo hned zkraje září prosit o požehnání do všeho, co školní povinnosti přinesou,“ říká kněz a pokračuje: „Dřív jsme brašny žehnali jen prvňáčkům, teď ale k téhle bohoslužbě zvu všechny. Nejen žáky a studenty, ale i jejich učitele a rodiče. A o požehnání prosím i já, protože spoustu těch školních starostí s dětmi jako kněz prožívám také,“ usmívá se.
Aktovka je při požehnání především symbolem všeho, co žáky a studenty v novém školním roce čeká. „Hlavně chceme prosit o pomoc Ducha Svatého, aby nás podporoval v dobrém,“ zdůrazňuje P. Reif.
S požehnanou školní brašnou vyrazí ve středu vůbec poprvé do školy šestiletý Ondra z Kroměříže. „Trochu se bojím, že to nezvládnu, ale stejně se hodně těším,“ svěřuje se a zmiňuje i řadu důvodů svého nadšení: „Budou tam kamarádi a taky paní učitelka – už mi od ní přišel dopis, že se na nás těší. Ve škole taky nemusím chodit po obědě spát jako ve školce. Nejvíc mám ale radost, že budu zase pohromadě s Honzou,“ zmiňuje svého staršího bratra a dodává: „Je teda o dvě třídy výš, budeme se ale potkávat na chodbě o přestávkách a v družině.“
Jeho osmiletý bratr mu připomíná, že setkávat se budou ještě na jednom místě. „Každý týden chodí celá škola společně do kostela. Jsme církevní základní škola a chodí sem hlavně děti, které věří v Pána Boha. Taky ve škole se o Bohu a o svatých učíme,“ dodává novopečený třeťák.
Prosit o požehnání šla minulou neděli také Helena Pompová z Kojetína na Přerovsku, která od 1. září nastupuje jako pedagogická posila v nové škole. Důvody k těšení jsou u ní jiné než u výše citovaného Ondřeje, zato obavy, „aby to zvládla“, je spojují. „Myslela jsem na to i v neděli při mši svaté a prosila o požehnání do nové práce: aby mi Duch Svatý pomáhal vést děti k dobrému,“ uzavírá.