Co jsme s Bohem o prázdninách prožili? Někdo asi ztratil pravidelné návyky spojené s režimem školního roku. Jiní zase v tomto mimořádném čase mohli ucítit Boží dotek s nebývalou intenzitou – ať už při dlouho očekávané duchovní obnově, pěší pouti, nebo větším klidu pro četbu Písma. Ať už ale chceme začít znova, nebo využít letní impulsy, jen těžko se obejdeme bez pravidelnosti, bez níž se předsevzetí může snadno rozplynout. I to zdůrazňuje na této dvoustraně sestra Lucie Cincialová.

Kde začít? Nejlépe v malé komůrce, aktualizoval Ježíšova slova dřívější pařížský arcibiskup Jean-Marie Lustiger: „Ať už jste kdokoliv, ať už jsou vaše životní podmínky jakékoliv, i když jste v nemocničním pokoji, když máte příliš těsný byt, i když cestujete metrem či uprostřed davu můžete najít tuto ‚vnitřní komůrku‘, za kterou zavřete dveře.“ Modlitba je tedy cestou na odlehlé místo, a jak podotkl německo-italský teolog Romano Guardini, nezřídka na této cestě čeká mnoho překážek: „Jakmile se pokusíme zklidnit, zmocní se nás teprve ten pravý nepokoj.“ Soustředění je přitom předpokladem modlitby, pokračuje Guardini v knize O modlitbě: „Žádná námaha, kterou na ně vynaložíme, není marná, a kdybychom dokonce celý čas určený k modlitbě strávili jen tím, že bychom hledali soustředění, byl by využit dobře, neboť v základě je soustředění samo již modlitbou.“

Díky ztišení se pak otevírá nesčetně mnoho způsobů modlitby. Prvním krokem může být ranní pozvání Boha do všech nejistot a plánů, které se s novým kalendářním dnem otevírají. „Večer pak odevzdání sebe sama do rukou Božích,“ radil kardinál Lustiger. Markéta Klímová v rozhovoru připomíná, že kromě pravidelných okének v denním rozvrhu se můžeme modlit opravdu na každém kroku a svěřovat Bohu vše, co vidíme a slyšíme. Povzbuzením pro začátek může být i americký jezuita James Martin, který ve svém Jezuitském návodu na modlitbu (KNA 2021) zdůrazňuje, že žádný druh modlitby není lepší než jiný a výčitky, že se ostatní modlí lépe než já, nejsou na místě. I prostých pár vět před usnutím může být „před Bohem stejně cenných jako nejnádhernější řeč, která vytryskne z nitra v hodinách uchvácení,“ napsal už za druhé světové války zmíněný Romano Guardini.