Do řádu premonstrátů jsem vstoupil roku 1996. Tehdy kandidatura začínala v srpnu a obláčka bývala 27. září.

Při tomto obřadu se také dává řeholní jméno, což naznačuje začátek nového života. Já jsem ale příliš nevěděl, jaké jméno si přát, a tak jsem spíše vyčkával…, až nadešel den 3. září, kdy má svátek sv. Řehoř Veliký. A tento světec mě sám oslovil. V breviáři se ten den čte úryvek z jeho homilie na knihu Ezechiel. Příliš jsem tomu nerozuměl, ale pochopil jsem, že to byl člověk s obrovskou vnitřní touhou po Bohu a po samotě s ním. Navzdory tomu byl sv. Řehoř i proti své vůli vtahován do mnohých světských záležitostí (často velmi významných), ve kterých se velmi osvědčil.

Se zaujetím jsem si pak přečetl jeho životopis, kde jsem se dozvěděl, že Řehořův život, který začal někdy kolem roku 540, byl rozdělen do několika etap. Pocházel z bohaté římské patricijské rodiny, proto mohl v první etapě života studovat práva a stát se římským prétorem. To ho však neuspokojovalo a dal se do služeb církve. Po smrti otce proměnil svůj dům na Monte Celiu v Římě v klášter sv. Ondřeje. Nastala jeho šťastná léta, kdy se věnoval tomu, po čem vždy toužil, bohužel ale netrvala dlouho. Papež Pelagius jej poslal do Konstantinopole jako svého vyslance k císařskému dvoru. A roku 590 – po smrti papeže Pelagia – jej římský lid provolává papežem. On jako jáhen musí nejprve přijmout kněžské a dne 3. září pak i biskupské svěcení, aby se mohl úřadu ujmout.

Tehdy Řím čelil moru, ale i častým nájezdům Langobardů, s nimiž světec musel těžce vyjednávat mír. Kromě toho na něj doléhaly starosti o různé kláštery, společenství a vdovy, římskou chudinu – a ve všech těchto záležitostech projevil velkou míru praktických dovedností. Roku 596 dokonce posílá misijní komunitu do Anglie. Přesto ho srdce neustále táhlo k jeho klášteru… V jeho životě mě oslovuje především spojení bohatého vnitřního života s praktickou službou. Přestože svým srdcem touží být v ústraní s Bohem, vydává ze sebe to nejlepší ve službě druhým. Vidíme plody jeho života v podobě liturgické reformy, v organizaci chorálního zpěvu, v četných literárních dílech, ale hlavně byl dlouhá léta inspirátorem duchovního vedení.

Všechno jakoby začínalo v Trojjediném, kterému On pozorně naslouchal, aby pak s Jeho pomocí to, co objevil, uváděl ve skutečnost.

Víte, že gregoriánský chorál dostal své označení podle papeže sv. Řehoře Velikého (asi 540 – 604) , který nechal zpěvy sesbírat a setřídit?

P. ŘEHOŘ J. ŽÁČEK OPraem., administrátor farnosti sv. Martina v Praze-Řepích