„Nikdy by mě nenapadlo, že já – kluk z města – budu organizovat zabijačku,“ ohlíží se zdejší farář P. Radek Martinek. Jenže když farmář, který hospodaří na pronajatých farních pozemcích, nabídne jako součást splátky vykrmeného pašíka, kterého navíc sám porazí, neřeknete ne. Tím spíše, když k faře přiléhá prostorná zahrada se zázemím zahradního domku, a vepřové hody je tudíž kde pohodlně uspořádat. Po premiéře z jara 2019 se tak loni v únoru přátelé z Holic i nedalekých Pardubic sešli na farní zahradě znovu a společně zpracovávali maso, sklízeli pod kotle vysloužilé vánoční stromky, rovnali zahradu, zazpívali si i se napili a nakonec odcházeli s jitrnicovou výslužkou.

„Zabijačka měla obrovský úspěch,“ zdůrazňuje P. Martinek. Pro každého se našla práce, která mu seděla, zapojili se mužští, ženy i větší děti. Od šesti od rána až do večera se střídaly činnosti i rozepsané služby, protože prase bylo potřeba rozbourat, stáhnout sádlo, přichystat ovar, pečeni, prejt do jelit i do jitrnic, ty nabít a zašpejlovat, zpracovat kůže a krev. A samozřejmě průběžně chystat dřevo, topit a na závěr všechno uklidit. Druhý den ráno se pak ještě lidé na faře zastavovali s hrnci pro hotovou zabijačkovou polévku.

„Maso jsme ještě přikoupili, aby bylo dost jitrnic, protože po těch byla největší poptávka a v závěru dne se rozdávaly jako výslužka. Byl jsem rád, že se tak můžu odvděčit lidem, kteří toho pro farnost hodně dělají,“ poznamenává farář a dodává: „Musím říct, že už chápu, proč Pán Ježíš říkal ty nejdůležitější věci u jídla.“ Vedle společného liturgického slavení, farních posezení a táborů, perníčkování nebo bohatého farního časopisu se tak z farní zabijačky stává další prvek, který je slovy P. Martinka pro místní farní společenství „předobrazem toho, co chceme, a to je – křesťansky řečeno – ‚žít spolu‘, a nikoliv jen ‚vedle sebe‘“.