Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Téma|Ani to Temno nebylo tak temné

Obsah:

Úvod Téma

Ani to Temno nebylo tak temné

17. 8. 2021

Tisk

Kdo by neznal Aloise Jiráska… Ale kdo ho opravdu zná? Psohlavci, Staré pověsti české nebo Temno, jež pro některé značí i synonymum pro období baroka, byť v pokřivené podobě.

image:Image Ani to Temno nebylo tak temné
Mladý Alois Jirásek na kresbě Jana Vilímka. Snímek Wikimedia

Těžko v naší moderní literatuře najdeme autora, který by byl tak známý, ale jehož dílo bylo zároveň tolik interpretováno a vykládáno – například vlídným humorem v písni bratří Ebenů, ale mnohdy i různými ideology, tu nacisty, tu zase komunisty. Jiráskovo jméno proto pochopitelně budí emoce ještě dnes, 170 let od spisovatelova narození, jehož výročí připadá na 23. srpna.

Jiráskovým odkazem je prodchnuto jeho rodiště ve východočeském Hronově, kde se na jeho počest koná už 91. ročník divadelního festivalu, stejně tak v Litomyšli, kde poprvé nastoupil za středoškolskou katedru. Samozřejmě i v Praze, kam oblíbený učitel s mimořádnou autoritou a obdivem žáků, a tehdy už proslulý spisovatel historické prózy, zamířil. Exkurzi do Jiráskova díla, života a doby nabídne ve svém textu divadelní historik a herec Jaroslav Someš i se svou odpovědí na otázku, zda Jirásek skutečně byl nepřítelem církve, či ne.

Ikona prvorepublikového Československa

Když Jirásek v roce 1930 zemřel, byla to událost národního významu: spisovatelovo místo ve společnosti mladé republiky bylo neotřesitelné, v roce 1918 vítal Masaryka při příjezdu z exilu, jako poslanec a senátor se zapojil i do politiky a samozřejmě nadále psal. Po jeho smrti nevyhnutelně začal pro jeho dílo druhý život. Jak se české historické prózy chápali nacisté i komunisté a jak se jim podařilo změnit pohled na Jiráskovo dílo, předestře zde v tématu literární vědec Jan Lukavec.

Jiráskova historická próza nepatří v dnešní době románů o kouzelnících a severských detektivek mezi nejvyhledávanější. Namátkou: podle dat Městské knihovny v Praze z dvacítky nejpůjčovanějších knih Jirásek vypadl už v roce 2005 – tedy kromě stahovaných elektronických knih. „Nic jiného než Staré pověsti české se od Jiráska v těch více půjčovaných stahovaných vlastně neobjevuje. Asi stále dělá své seznam doporučené školní četby,“ dodává však Lenka Hanzlíková z odboru komunikace knihovny.

Ze čtenářských deníčků

Ačkoli Jirásek rekordy v oblíbenosti netrhá, své místo by ve čtenářských denících českých studentů mít měl. Je prý skvělým učebním materiálem nejen pro literární hodnotu, ale i právě pro pozdější interpretace. Proč? Zeptali jsme se nejpovolanějších: učitelů češtiny a dějepisu.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou