Kalichové prádlo se mění po každé mši svaté. V dejvickém kostele sv. Václava při klášteře Sester Apoštolátu sv. Františka, kde jsou v neděli dvě bohoslužby vždy pro asi stovku farníků, mají plnou pračku přibližně jednou za měsíc. Prádlo zde má posledních patnáct let na starosti sestra Consoláta. „Večer si jej namáčím, přes noc pustím program v pračce, aby bylo ráno vypráno, a dopoledne věším. Při tom dohlížím na to, aby prádlo nepřeschlo, a odpoledne ho pak žehlím, nechám doschnout, poskládám a uložím,“ přibližuje v klášterní prádelně. Ta je vybavená vyvýšenou vanou, ve které se dají ručně prát ornáty, sušárnou, žehlicím koutem a velkým stolem na skládání. „Baví mě to. Je to posvátná chvíle. A ani bych neřekla, že se u toho modlím,“ přemýšlí sestra Consoláta. A sestra Thoma ji doplňuje: „Je důležité, aby to člověk dělal s láskou.“

Sester žije v komunitě dvanáct, devět z toho je seniorek. Františkánky perou také ministrantské alby, ve farnosti je aktivních přisluhujících dostatek, a to i seniorů – tomu nejstaršímu je 95 let. V sakristii jsou alby uložené ve skříních a označené štítky se jmény, jak sestry ochotně ukazují. Otevírají i šuplíky s předpisově složenými kousky liturgického prádla. V živé farnosti zdobí kostel květinami z vlastní zahrádky, v době naší návštěvy jsou to zrovna překrásné hortenzie.

Výrobou veškerých církevních textilií (parament) se zabývá českobudějovická firma Kongregace sester Nejsvětější Svátosti – Paramenta s.r.o. Zaměstnává tři švadleny na plný úvazek a ještě jednu paní, která pro ni vyšívá ve vlastní dílně. „Šijeme buďto z polyesterů, které lze prát na 30 stupňů, nebo ze šatovek, které se perou programem na vlnu,“ přibližuje sestra Petra, která má ve firmě na starost ekonomiku. Firma šije a prodává oltářní plátna, ubrusy, antependia, ornáty, ale i kněžské košile či kleriky, kalichové prádlo, nebo dokonce prapory. Ty jsou někdy z brokátu a mají výšivku – a je pak potřeba dávat je do čistírny. Vznikají tu též biskupské mitry a obaly na ně. „Mitra se časem opotřebuje, nedávno jsme šily novou pro pana biskupa – po deseti letech,“ říká řeholnice. „Důležité je všechno prádlo dobře uložit – chránit před vlhkem a škůdci,“ dodává. „A mimo větrání je důležité prádlo občas projít a zkontrolovat,“ doporučuje.

Kongregace nyní příležitostně pere oltářní plachty do českobudějovické katedrály a dřív se věnovala i údržbě farních textilií – nyní to ale už pro množství zakázek a také správu církevní mateřské školy sestry nestíhají.