12. 7. 2021
|KOMENTÁŘ P. Lukáše Fošuma OP. Co přináší čtvrtý bioetický zákon, který na konci června schválil francouzský parlament?
Dne 29. června 2021 v 18.30 po hodině diskusí a zdůvodňování hlasování přijali poslanci projekt bioetického zákona 326 hlasy proti 115. Toto hlasování přichází po dvou letech debat v parlamentu, 62 schůzích, 160 hodin debat ve speciálních komisích, 149 hodinách veřejných debat – zněla slova předsedajícího poslance podle webu genethique.org, který informuje o novinkách z oblasti bioetiky.
Veřejná debata a zákony o bioetických otázkách mají ve Francii třicetiletou kontinuitu v podobě čtyř zákonů z let 1994, 2004, 2011 a nyní z roku 2021. Pravidelná revize má reagovat na překotný vývoj v biomedicíně, v oblasti asistované reprodukce (PMA), výzkumu v oblasti embryologie a kmenových buněk, a také má modifikovat legislativu umožňující umělé potraty. Vedle potřeby regulace výzkumu a praxe reprodukční medicíny se do zákonů samozřejmě promítají zájmy nejen vědců, ale i různých společenských hnutí.
Nejvýraznějším a nejdiskutovanějším výstupem právě schváleného zákona, který se zabývá několika oblastmi (výzkum na embryích včetně možnosti vzniku chimér, prenatální a preimplantační diagnostika, okolnosti provádění umělých potratů, přístup k technikám asistované reprodukce), je umožnění umělého oplodnění jak ženám samotným, tak lesbickým párům. Děti takto přivedené na svět budou mít přitom nárok dozvědět se v dospělosti neidentifikující údaje o třetím dárci mužských gamet (tzn. věk, barvu očí, váhu, výšku, zaměstnání, vzdělání…). Tento zákon tedy zásadně rozšiřuje to, co lze nazvat „právem na dítě“ a výrazně modifikuje dosavadní pojetí rodičovství. Francouzské ženy, které touží po dítěti počatém jinak než ve vztahu s mužem, tak už nemusejí cestovat do Belgie nebo Španělska. Zákonodárci neschválili náhradní mateřství (GPA), přijaté změny jsou však vnímány jako první krok směrem k němu.
V roce 2018, kdy debata o otevření přístupu k asistované reprodukci pro samotné ženy a ženské páry byla již v plném proudu, vydali francouzští biskupové dokument Důstojnost plození (La dignité de la procréation). Důstojnost zde staví biskupové – vedle ve Francii uznávaných hodnot volnosti, rovnosti a bratrství – jako základní a všudypřítomný rys člověka a společnosti. Biskupové se dívají s respektem a soucitem na všechny, kteří touží po rodičovství a nedaří se jim ho přirozenou cestou dosáhnout. Poukazují přitom na zásadní odchylky od podstaty rodičovství, je-li do plození zapojen „třetí“ dárce: dítě už není plodem manželského pouta a je rovněž zasaženo jeho pouto k otci, který zůstává v anonymitě, a tím pádem přístup k vlastním kořenům.
K samotnému otevření rodičovství lesbickým párům a jednotlivým ženám biskupové uvádějí pět racionálně, a tedy nikoliv nábožensky postavených etických argumentů: 1) Protože dítě má být chtěno pro ně samotné, jeho dobro musí převažovat nad dobrem dospělých. Právní potlačení otce přitom způsobí umenšení otcovské role a její odpovědnosti. 2) Rozšíření PMA povede k větší poptávce po spermiích a s tím spojenému riziku navýšení obchodování s cenově nevyčíslitelným lidským biologickým materiálem. 3) Transformace zdravotnictví na instituci poskytující nikoliv léčení nemocí, ale uspokojování společenských potřeb. 4) Změna rodičovství na vůli lidského jedince nebo páru ustanovený rodičovský projekt, ve kterém už nemusí být mezi rodiči a dítětem žádná biologická vazba. 5) Argument rovnosti nelze aplikovat na ženské páry. V otázkách plodnosti, možnosti si tím či oním způsobem „pořídit“ dítě mezi hetero a homosexuálními páry, totiž rovnosti nikdy dosáhnout nelze. Biskupové se ve všech pěti bodech odvolávají na civilní autority. Pod vedením arcibiskupa z Rennes Pierra d’Ornellas, který se nejvíc věnuje bioetickým otázkám, vydali biskupové v roce 2019 knihu Bioethique, quel monde voulons nous? V roce 2020 se biskupové účastnili veřejných debat.
Biskupové reagovali i nyní. Předseda biskupské konference Eric Moulin de Beaufort se po schválení zákona 29. června vyjádřil v následujícím duchu: k širokému konsenzu v parlamentu a společnosti, který si přál prezident, nedošlo a vidíme, jak triumfuje vůle ideologie – navzdory mnohým varováním, která často vycházejí ze selského rozumu našich občanů. Lidská důstojnost už není ústředním bodem. Francouzští biskupové vyjadřují velké znepokojení. Když nyní zákon povoluje nová překročení, je třeba, aby každý měl osobní zodpovědnost a činil svá rozhodnutí s plným vědomím etických důsledků.
Ne příliš optimistická slova primase je však třeba chápat v dlouhodobě evangelijním přístupu francouzské církve k životu: už v lednu tohoto roku se křesťané za nový zákon modlili a postili a jsou připraveni určitě i nadále být konstruktivním hlasem, tvůrcem dialogu a pomocnou rukou pro multikulturní společnost, která v mnohých otázkách tápe a hledá… Ta vlna Francouzů, která manifestovala v roce 2013 v hromadných a mírumilovných pochodech Manif pour tous, se určitě umlčet nenechá.
Ani v tuto chvíli není zákonodárný proces uzavřený: 80 poslanců koordinovaných Patrickem Hetzelem podalo odvolání k ústavnímu soudu. Ten má měsíc na to, aby se vyjádřil k určitým bodům, což v tuto chvíli brání prezidentovi, aby zákon promulgoval. Oblasti, ve kterých lze očekávat případnou revizi, však nejsou ani tak ty, které se týkají PMA a jejího zpřístupnění ženským párům, jako oblasti výzkumu na embryích.
O autorovi| Autor je dominikánský provinciál a morální teolog