Také já bych se chtěla se čtenáři podělit o své svědectví o tom, jak nás Bůh miluje a mění náš život.
Zhruba před osmi lety jsem pracovala v zaměstnání, kde jsem cítila už neúnosný tlak ze strany nadřízených. Vyřešila jsem to výpovědí.
Přes půl roku jsem pak marně sháněla práci, zkoušela jsem přes známé, na úřadu práce, ale pořád nic. Byla jsem už zoufalá, modlila jsem se, ale prosby k Bohu zůstávaly stále bez odezvy. Moje maminka říkala, že asi ještě není ten správný čas: „Třeba se to pracovní místo pro tebe teprve připravuje.“
Jednoho dne jsem se dozvěděla, že známý novokněz P. Martin H. bude mít primici. Maminka ho znala z Nepomucenu z Říma, proto jsme si řekly, že na ni pojedeme. Moje babička vždy říkávala, že na kněžskou primici by se měl člověk vydat, i kdyby po cestě měl prošoupat boty. Tak veliké a mocné je prý požehnání od novokněze. Tak jsme vyrazily na dlouhou cestu, asi 200 km. Vložila jsem do této cesty všechny úmysly, hlavně moji prosbu o zaměstnání. A už na místě jsem se setkala s Božím dotekem – na parkovišti jsem potkala pána, který také přijel na primici. I když jsem se jen chtěla zeptat na cestu zpět kvůli objížďkám, poradil mi a hned přidal i svoji zkušenost s tím, jak Bůh opravdu zasahuje do našich životů. Řekl mi, že spolu se zmíněným P. Martinem si jeho dcera vymodlila narození zdravé dcerky, i když předtím nemohla mít miminko. Jak mě to povzbudilo!
Asi za měsíc po primici se mi ozvala jedna známá. Našla jedno pracovní místo, a tak v den svých 40. narozenin jsem šla na pracovní pohovor. A uspěla jsem. Dnes je to už šestý rok, co pracuji na tomto místě a jsem velmi spokojená. Mohu pomáhat lidem v těžkých situacích, také kolektiv máme úžasný. To místo bylo přitom vytvořeno nově.
Bůh na mě nezapomněl – On nikdy nezapomíná. To jen my si myslíme, že když naše prosby nejsou vyslyšeny hned (a tak, jak my chceme), tak zapomněl. On ale sám ví, co je pro nás dobré.
Čtenářka E. P.
Máte pocit, že Bůh zasáhl i do vašeho života? Napište nám o tom na adresu redakce nebo na e-mail sekretariat@katyd.cz.
