HISTORICKY PRVNÍ DEN DOBRODINCŮ oslavila papežská nadace Církev v nouzi (ACN) 11. června, v den slavnosti Nejsvětějšího Srdce Páně. Biskupové a kněží z celé řady zemí se modlili a sloužili mše za dárce a dobrovolníky, kteří pomáhají prostřednictvím všech 23 národních kanceláří nadace. „Den dobrodinců budeme každoročně slavit o slavnosti Nejsvětějšího Srdce Páně, protože jejich velkodušnost má původ a sílu v následování milosrdné lásky Božího srdce,“ vysvětlil P. Martin Barta, duchovní asistent ACN. V roce 2020 nadaci podpořilo přes 365 tisíc dobrodinců ze dvou desítek zemí světa, v porovnání s předchozím rokem jejich počet stoupl o 8 %. Díky tomu mohla ACN pomoci utlačovaným a chudým lidem ve 138 státech a v činnosti neustat, a dokonce ji ještě zintenzivnit i během pandemie.
VAŘENÍ PIVA GRIMBERGEN SE VRACÍ PO DVOU STALETÍCH do stejnojmenného belgického opatství, kde před 900 lety vzniklo. Premonstrátský klášter založený roku 1128 byl donucen výrobu opustit poté, co byl za Velké francouzské revoluce zničen. Od roku 1958 pivo vařily po dohodě s mnichy jiné pivovary, od roku 2016 pak usiloval zdejší provizor (bratr pověřený hospodářskou správou kláštera) P. Karel Stautemas o obnovu pivovaru přímo v klášteře. Nyní jej bratři spolu s restaurací slavnostně otevřeli třemi novými druhy piv. Minipivovar Grimbergen Abbey vaří své pivo pod licencí pivovarnického gigantu Carlsberg Group, který dlouhodobě vyrábí pivo Grimbergen ve čtyřech zemích. To má ve znaku bájného ptáka Fénixe povstávajícího z popela. Logo bude u klášterního piva totožné, vychází z motta opatství „Ardet nec consumitur“ (Spáleno, ale nezničeno) odrážejícího přežití kláštera navzdory sérii požárů v minulosti. „Nový minipivovar je místem, kde oživujeme tradice a stejně jako Fénix vždy nacházíme sílu znovu povstat a přidat i nové myšlenky,“ řekl P. Stautemas.
PRVNÍ SVĚTOVÝ SVATOJAKUBSKÝ KONGRES uspořádala v první půli června v Santiagu de Compostela organizace Academia Xacobea, zaměřená na poznání a propagaci oblíbené Svatojakubské cesty. Kongres, posunutý o několik měsíců kvůli pandemii, patřil k oslavám letošního Jubilejního roku sv. Jakuba. Osobně jej zahájil španělský král Filip VI. „Navzdory hranicím, konfliktům a protichůdným ideologiím existuje společný základ, bez kterého by přitažlivost této stezky byla nevysvětlitelná. Není tedy divu, že se ve svědectvích poutníků vždy objevuje odkaz na setkání se sebou samými, bratrství s druhými, jednotu s přírodou a pokoj,“ poznamenal král. Na kongresu vystoupili odborníci z různých zemí světa s příspěvky dokládajícími význam Svatojakubské cesty nejen pro Evropu. Věnovali se také jejímu ekonomickému přínosu, právnímu statutu poutníků či svatojakubskému uměleckému dědictví. Jubilejní rok se v Santiagu vyhlašuje pokaždé, když svátek apoštola Jakuba Většího (25. července), který je zde pohřben, připadne na neděli. Tradice sahá do 12. století. Z rozhodnutí papeže Františka však tentokrát jubileum – včetně možnosti získat v Santiagu plnomocné odpustky – potrvá dva roky, až do posledního prosince 2022. V loňském pandemickém roce do Compostely připutovalo sotva 54 tisíc poutníků, o rok dříve rekordních takřka 348 tisíc.
TAKŘKA PO STO LETECH MÁ NĚMECKO OPĚT ŽIDOVSKÉHO VOJENSKÉHO KAPLANA. Dvaačtyřicetiletý rabín Zsolt Balla složí přísahu 21. června v Lipsku. Předseda německé Ústřední židovské rady Josef Schuster shrnul: „Služba rabína bude pro vojáky Bundeswehru obohacením, pro židovskou komunitu v Německu je pak inaugurace armádního rabína historickým dnem.“ Vojenští rabíni doprovázeli německé vojáky za první světové války. S nástupem Adolfa Hitlera k moci byla Židům armádní služba zcela zakázána, obnovení vojenského rabinátu pak loni v květnu odhlasoval německý spolkový sněm. Balla – dosud saský vrchní rabín – má být jeho předsedou, celkem má rabinát čítat až deset kaplanů. V Bundeswehru slouží asi tři stovky židovských vojáků. „Doufáme, že navzdory historii této země se v Německu nakonec stane normálním, aby se Židé vydávali touto profesní cestou,“ podotkl Balla s tím, že přítomnost rabína v armádě může pomoci i proti antisemitismu mezi vojáky: loni armáda zřídila vzhledem k nárůstu rasové nesnášenlivosti ve svých řadách zvláštní komisi a vyloučila několik desítek osob.
