Sedmašedesátiletý vlivný duchovní, jeden ze členů papežské Rady kardinálů (C7) a koordinátor vatikánské Ekonomické rady, zveřejnil minulý týden s Františkovým svolením na webu arcidiecéze list, ve kterém nabídl odstoupit z jejího čela. Do Vatikánu jej zaslal již 21. května.

Pohnutkou kardinála Marxe je „nesení společné odpovědnosti představitelů církve za katastrofu sexuálního zneužívání v posledních desetiletích“. Vyšetřování těchto případů a toho, jak se k nim stavěla hierarchie – stojí v jeho dopise –, soustavně ukazuje „velká osobní selhání i administrativní chyby“, ale také „institucionální a systémová selhání“ církve jako celku. Podle Marxe tomu však někteří členové církve odmítají věřit a připustit nezbytnost změn a reformních kroků. Jeho odstoupení by proto podle něj mohlo pomoci německé církvi dostat se z tohoto „mrtvého bodu“. „Jsem připraven převzít osobní odpovědnost nejen za své vlastní chyby, ale i za církev jako instituci, kterou jsem po desetiletí pomáhal utvářet a formovat,“ zdůraznil kardinál v dopise.

Reinhard Marx je arcibiskupem mnichovskofreisinským od roku 2008. Kardinálem byl kreován roku 2010. V letech 2014 až 2020 byl předsedou Německé biskupské konference (DBK) a ve funkčním období 2012 až 2018 předsedal Komisi biskupských konferencí EU (COMECE). Jak připomněl v rezignačním dopise, až po roce 2010 se však německá církev začala důsledněji zabývat zneužíváním ve svých řadách. Obsáhlá tzv. MHG studie z roku 2018 přitom zaznamenává případy už od roku 1946.

Zneužívání je naléhavá bolest

Kardinál Marx sám žádnému konkrétnímu obvinění nečelí. Problém zneužívání byl pro něj jedním z hlavních popudů k zahájení reformní synodální cesty německé církve. V Římě se podílel na založení Centra pro ochranu nezletilých při Papežské gregoriánské univerzitě. Loni založil ve své arcidiecézi nadaci „Spes et salus“ na pomoc obětem zneužívání a zadal též na arcidiecézní úrovni expertní vyšetřování. Na počátku května pak odmítl vysoké státní vyznamenání právě s odkazem na ty, kdo byli zraněni skandálem zneužívání. Učinil tak ale až po ostré kritice veřejnosti.

V Německu panuje kolem zneužívání v církvi vyhrocená debata vzhledem k tomu, že neustále přibývají odhalené případy: jen komise, kterou zřídila DBK od 1. ledna, už eviduje na 900 obětí. V březnu zveřejnila zprávu z vyšetřování kolínská arcidiecéze – kromě 314 nezletilých obětí vyšetřovatelé shledali i 75 případů zanedbání povinnosti na straně církevních autorit – a její arcibiskup kardinál Rainer Maria Woelki poté čelil výzvám k rezignaci, které však odmítl. Od 7. června probíhá v Kolíně nad Rýnem zvláštní vatikánská vizitace. Kardinála Marxe v souvislosti se státní cenou pak někteří kritizovali, že se i on k těmto kauzám údajně stavěl nedbale, a to na svém předchozím biskupském stolci v Trevíru (2001–2007).

Čeká se na vyjádření papeže

Zatím však Marx v čele mnichovsko-freisinské arcidiecéze zůstává a Svatý stolec se dosud k jeho dopisu blíže nevyjádřil. Jeho nástupce v úřadu předsedy DBK biskup Georg Bätzing přijal na webu episkopátu Marxovo rozhodnutí „s velkým respektem“. Jako „výsledek hluboké a odvážné vnitřní reflexe“ je pak zhodnotil stávající předseda COMECE, kardinál Jean-Claude Hollerich.

Jak však upozornil v online magazínu Crux vatikanista John Allen Jr., nabídnutá rezignace biskupa mladšího 75 let není sice běžná věc, neznamená ale ještě, že arcibiskup odchází – rozhodnutí je na papeži, který jej může v úřadu ponechat i řadu dalších let. Kromě toho kardinál Marx nadále zůstává ve svých funkcích ve Vatikánu a může též volit příštího papeže. Vzhledem ke generační obměně mezi kuriálními hodnostáři by navíc mohl být kandidátem na další vysoký úřad. „Celkový souhrn je tedy tento: Ano, kardinál Marx nabídl rezignaci. Ne, jeho kariéra neskončila. Ve skutečnosti v ní ještě může přijít ta nejdůležitější kapitola,“ uzavřel vatikanista.