„V době, kdy mne sem generální vikář Mikulášek posílal, jsem ani ve snu netušil, co mě čeká. I když už jsem tehdy měl za sebou opravu dvou kostelů a vybudování Památníku svaté Zdislavy v Křižanově. Lidé, kteří mne měli rádi, mně při pohledu na stav fary a kostela upřímně radili, abych se nechal přeložit,“ vzpomíná na začátky v novém působišti s úsměvem na tváři kněz. P. Holcner ale nepatří k těm, kdo by svěřený úkol vzdali předem. Dnes je už vidět kus hotového díla.

„Příprava projektu začala v roce 2016. Na podzim roku 2019 byla stavba předána zhotovitelské firmě. Cílem projektu je záchrana a obnova kostela, který je ojedinělou a unikátní raně barokní stavbou. Spolu se zámkem a parkem tvoří úchvatný celek. Dokonce je nazýván moravskými Versailles,“ upozorňuje iniciátor opravy a manažer projektu Pavel Vlk z brněnského biskupství. Jak říká, v Jaroměřicích jde o generální opravu chrámu s cílem navrátit komplex do barokní podoby a vytvořit návštěvníkům prostředí odpovídající jednadvacátému století.

Celkové náklady projektu, do nichž jsou započítány nejen stavební práce, ale také restaurování monumentální malby v kupoli a tamburu kostela, vytvoření expozice, digitalizace objektu a další navazující činnosti, byla vyčíslena na 112 milionů korun.

Veškeré práce by měly být hotové do konce příštího roku. Projekt je financován z evropského programu IROP, přičemž farnost má spoluúčast ve výši 17 milionů korun. Vlastní finanční podíl farnosti podpořilo město Jaroměřice nad Rokytnou, kraj Vysočina, Nadace ČEZ a velké množství dalších dárců. „Všem patří velké poděkování,“ připomíná Vlk. Doposud bylo proinvestováno 43 milionů korun.

Podle P. Holcnera patří velký dík také všem, kdo se zapojili do vyklizení kostela a do úpravy prostor, kde se nyní slouží mše svaté. „Na faře jsme vybudovali kapli s kapacitou 120 lidí. Dále jsme opravili kapličku svatého Josefa, kam se vejde čtyřicet lidí a z níž se vypravují pohřby. Mše svaté sloužíme také v upraveném sále Lidového domu. Ten farnosti před třemi lety věnovala Jednota svatého Josefa. Nedělních bohoslužeb se účastní okolo 450 lidí,“ informuje kněz o všech pracích a přípravách, do nichž se musel s farníky pustit před samotnou opravou barokního chrámu, aby se měli kde scházet při bohoslužbách. Pokud to počasí dovolí, tak se nyní mše svaté slouží i na nádvoří fary. K prvnímu svatému přijímání v červnu přistoupí dvanáct dětí.

Podle P. Holcnera už neplatí, že kněz má společenskou prestiž díky svému postavení. „Před duchovenstvem se dnes už prostě nikdo neklaní a to je dobře. Nezáleží na tom, jakou máte pozici, ale jakým člověkem kněz je, jak mluví, jak se chová a jedná. Za své farníky považuji i nevěřící. Je jasné, že jak lidé procházejí různými životními zkouškami, přemýšlí i o víře. Stále platí slova svatého Augustina, že lidské srdce je nepokojné, dokud nespočine v Bohu. Nemůžeme proto poskytovat servis jen těm, kdo chodí do kostela. Myslím si, že dnes je třeba se věnovat hlavně lidem na okraji,“ říká při loučení kněz.