Pomalé tempo poutníka, který s modlitbou začal svou cestu ráno a poklidně kráčí krajinou, vybízí, abychom stejně tak četli příběh kněze Ladislava Kubíčka. Nejde o rychlou aktualitu, okénko z historie, perličku pro bulvár. Čtenář, který dokáže krok za krokem vnímat příběh v celé šíři, navzdory tíži a únavě dojde k velkému klidu.

Ladislav Kubíček byl kněz a lékař. Narodil se 3. ledna 1926 v Rachově na podkarpatské Ukrajině. Nejprve vystudoval medicínu a stal se gynekologem a porodníkem, působil hlavně na Českomoravské vysočině. Pro své náboženské přesvědčení a postoje (zasazoval se o zrušení povinnosti pro nové gynekology, kteří v rámci atestace museli provést 20 interrupcí) byl v roce 1959 propuštěn a poslán do karvinských dolů. Později byl ale i tak pro náboženskou činnost krátce vězněn. Tajně studoval teologii a v roce 1967 jej biskup Štěpán Trochta tajně vysvětil na kněze. O dva roky později dostal státní souhlas, nastoupil do duchovní správy a byl ustanoven kaplanem v Nymburce. Poté následovaly další kněžské štace. Režim ho ale i nadále šikanoval, teď už v podobě církevních tajemníků. Duchovně doprovázel množství lidí, byl vyhledávaným zpovědníkem, ale věnoval se také vězňům a mladým lidem na okraji společnosti. V posledních letech života byl sídelním kanovníkem litoměřické katedrální kapituly a prezidentem litoměřické diecézní charity. Ve věku 78 let, 11. září 2004, se stal obětí loupežné vraždy. Na své třebenické faře přistihl dva mladé zloděje (jednoho z nich dobře znal). Slíbil jim, že krádež nenahlásí policii, když odejdou, dal jim i peníze, ale oni ho přesto napadli a mimořádně brutálně zavraždili.

Smírné poutě

„Když jsme P. Kubíčka pohřbívali, přišlo vnuknutí. Stal se hrozný zločin – byl zavražděn kněz – je to také svatokrádež. Vnímali jsme, že je potřeba vykonat pokání, zadostučinění,“ vzpomíná jáhen Ladislav Kinc, organizátor každoročních Smírných poutí. Další den se tenkrát chystali vyjít na pěší pouť do Sloupu v Moravském krasu k Panně Marii Bolestné, kterou s přáteli a farníky obnovili. A tak spojili dva úmysly – jak obnovu starobylých pěší poutí, tak pokání za vraždy katolických kněží v naší zemi. Podle jáhna Kince je také úmyslem podpořit dnešní kněze: „Chceme svými modlitbami vloženými do bolestí, které s sebou pěší pouť přináší, vyprosit mužům, kteří dostali milost svátosti kněžství, věrnost. Tak jak nás P. Ladislav Kubíček učil: být Kristu věrný, za všech okolností,“ dodává Kinc. Letošní Smírná pouť proběhne v sobotu 21. září. Začátek je v Kunštátě (okres Blansko) v 8.00 ráno modlitbou u hrobu P. Kubíčka na hřbitově, odkud se vyjde na 24kilometrovou pouť do Sloupu ke kostelu Panny Marie Bolestné. Tam také bude v 17.00 sloužena smírná mše svatá. Autobus pro návrat pěších poutníků ze Sloupu do Kunštátu je zajištěn (informace na mailu kinc@dieceze.cz).

Pomalu, krok za krokem může poutník přemýšlet nad obrysy Kubíčkova života, nad jeho knihami, nad tím, proč zrovna ve své útlé knížce Vůle Boží – zbožná fráze? doporučoval tato slova Františka Saleského: „Věčná moudrost vybrala od věčnosti kříž, který ti jako svůj drahocenný dar posílá. Dříve, než ti Bůh tento kříž poslal, prohlédl jej svým vševědoucím okem, promyslil svým božským rozumem, vyzkoušel svou moudrou spravedlností, prohřál svým láskyplným milosrdenstvím a vážil jej v obou rukou, není-li snad o milimetr větší, nebo miligram těžší – a požehnal jej ve svém nejsvětějším jménu, pomazal jej svou milostí, prohřál svou útěchou. Pak se podíval ještě jednou na tebe, na tvou odvahu – a teprve jej poslal k tobě jako almužnu své milosrdné lásky.“