Za parného léta jsem se procházel mezi vinohrady u Valtic na hranicích s Rakouskem a pomalu, táhle jsem si zpíval písničku Jožky Severina: „Vinohrady, vinohrady, dobré vínko dáváte. / Kdo sa teho vínka napije, dobrú vôlu z něho dostane. / Vinohrady, vinohrady, dobré vínko dáváte.“ Při mši se mi pořád dokola vrací otázka, proč je v Bibli víno a vinohrad (vinice) tím plodem a místem, které Bůh zvaný Hospodin obdělává a střeží jako oko v hlavě, proč je víno předobrazem Božího království a Boží náruče. Na podzim ve vinohradu to člověka doslova trkne – z vinic se táhne taková hutná a pronikavá…