Výstavu kurátora Jiřího Fajta pořádá Správa Pražského hradu s Metropolitní kapitulou u sv. Víta jako hlavním partnerem. Minulý čtvrtek ji slavnostně otevřeli prezident Petr Pavel a arcibiskup Jan Graubner. „Věřím, že to, s čím se zde setkáváme, nás může vést k hlubšímu zamyšlení a zároveň povzbudit k naději při pohledu na dnešní svět,“ uvedl na vernisáži.

Ústřední část tvoří 150 předmětů nevyčíslitelné hodnoty včetně výjimečného ostatkového kříže Českého království s relikviemi Kristova umučení (tj. pašijovými – úlomky dřeva ze svatého kříže, dva trny z trnové koruny a hřeb). Kříž nechal v 50. letech 14. století zhotovit Karel IV., velký sběratel ostatků, původně pro Karlštejn. Dále je k vidění např. přilbice sv. Václava či rukopis evangelia sv. Marka z 6. století. „Sláva svatovítského pokladu končí činem Karlova syna Zikmunda Lucemburského, když jeho část roku 1420 rozprodal, aby zaplatil žoldáky v křížové výpravě proti husitům,“ shrnul během komentované prohlídky při zahájení Jiří Fajt, historik umění a bývalý ředitel Národní galerie Praha, který působí ve drážďanských Státních uměleckých sbírkách. Tam byl poklad předloni také vystaven.

Expozice je obohacena o práce devíti současných umělců. „Kritériem při výběru autorů bylo, aby rozšiřovali sdělení výstavy, že vzpomínky jsou nutně fragmentární. Připodobnil bych to k tomu, že každý si vozíme z cest třeba kamínky nebo mušličky, ale jakmile tyto předměty ztratí paměť, stávají se bezcennými,“ zamýšlel se při komentované prohlídce Fajt. Do hradní Jízdárny se podařilo zapůjčit práce Francise Bacona, Josepha Beuyse, Anselma Kiefera nebo Josefa Koudelky – jeho fotografický soubor WALL (Zeď) vyfocený roku 2013 při putování podél zdi na Západním břehu Jordánu.

Kolik tváří má Exodus

Hned zkraje Jízdárny zaujme čtveřice obrovských chodidel „na útěku“ s názvem Vyhnání – dílo česko-německé umělkyně Magdaleny Jetelové, v němž se odráží příběh biblického Exodu i pohnutá historie její rodiny, jež zažila útlak za nacismu, za poválečného odsunu i za komunismu (autorka emigrovala roku 1985).

Výstavu doplňuje videoprojekce, promítání dystopického filmu V zemi sucha nebo rozsáhlá knihovna, kterou Fajt zdědil po německém historikovi Franzi Machilkovi, poválečném vyhnanci z Hustopečí. Originální architektonické řešení je pak dílem Josefa Pleskota. K výstavě se chystá bohatý doprovodný program, zahrnující komentované prohlídky, přednášky (mj. historičky Evy Doležalové či Mons. Tomáše Halíka) nebo programy pro školy.