O tom, že by se sudetoněmecký sjezd jednou mohl konat v Česku, mluvil už někdejší český velvyslanec v Berlíně František Černý. O pořádání sjezdu v Brně dlouhodobě usiloval také Milan Uhde, dramatik, představitel disentu a letošní laureát sudetoněmecké Ceny Karla IV. Trvalo ovšem několik desetiletí, než se tato představa naplnila. Letošní 76. sudetoněmecký sjezd v Brně byl i proto vpravdě historickou událostí, za jakou ho označil i bavorský ministerský předseda Markus Söder, který na něm vystoupil.

Zároveň se však ukázalo, že tato událost byla nakonec méně o sudetských Němcích než o Češích samotných: o tom, jak česká společnost zachází s vlastní minulostí, jak snadno se historická témata dají znovu politizovat a jak pevné je česko-německé smíření ve chvíli, kdy se dostane pod tlak domácí politické debaty.

Pro hodnocení dopadu na česko-německé vztahy je přitom nutné podotknout, že samotný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení proběhl v klidu. Realita na brněnském Výstavišti byla výrazně jiná než obraz, který v předchozích týdnech vytvářely sociální sítě a část české politické scény. Protesty byly viditelné, ale průběh sjezdu ani dalších doprovodných akcí festivalu Meeting Brno zásadně nenarušily a neurčovaly podstatu víkendu.

Na sjezd přišlo několik tisíc lidí a pouť smíření z Pohořelic do Brna měla velmi hojnou účast. Sjezd přitom nebyl jen debatou o minulosti. Mluvilo se také o současnosti a budoucnosti česko-německých vztahů – o spolupráci v Evropě i o podpoře Ukrajiny. Připomněl tak, že dnešní česko-německé vztahy se neodehrávají pouze ve stínu minulosti, ale také v kontextu současných evropských výzev.

Přesto se z této události podařilo před jejím začátkem vytvořit umělou kontroverzi. Na sociálních sítích se v posledních týdnech šířil obraz, jak setkání pamětníků poválečného vyhnání nebo jejich potomků vyvolává pocit ohrožení, zpochybňuje poválečné uspořádání nebo znovu otevírá majetkové nároky. Samotný průběh brněnského sjezdu naopak ukázal, že jeho konání bylo logickým pokračováním procesu smiřování, který je dlouhodobý, obtížný a stále neukončený.

Politická reakce tento kontrast ještě zvýraznila. Začátkem roku premiér Andrej Babiš mluvil o brněnském sjezdu jako o občanské iniciativě, kterou vláda nebude řešit. Později se ovšem téma přesunulo na půdu vysoké politiky a část politické scény ho instrumentalizovala. Přitom ani nešlo o téma, na němž by se hnutí ANO dlouhodobě profilovalo. O to zřetelnější bylo, že místo aktivního zklidnění situace dostala přednost opatrnost vůči náladám, které se v online prostoru a části politické scény rychle vyhrotily.

Na důvěře záleží

Zde je třeba připomenout Česko-německou deklaraci z roku 1997, kterou za českou stranu podepsal tehdejší premiér Václav Klaus. Jejím smyslem bylo, aby historické otázky znovu nezatěžovaly bilaterální vztahy. O to výraznější je kontrast s tím, že právě Klaus dnes patřil k hlasům, které se proti brněnskému setkání vymezovaly.

Problematická je politická reakce, jež z takového setkání udělala vnitropolitické téma a znovu vnesla do současných vztahů historickou zátěž. Diplomatické kruhy sice zdůrazňovaly, že brněnský sjezd česko-německé vztahy nepoškodí. V diplomacii však velmi záleží na důvěře, předvídatelnosti a schopnosti držet se dohodnutého rámce – a část české politické scény šla proti duchu, na němž byla Česko-německá deklarace postavena.

I proto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak se podobné kontroverze v online prostoru vytvářejí, kdo je zesiluje, proč se jim daří pronikat do politické debaty a jak silně algoritmy sociálních sítí tento efekt dále eskalují. Že toto téma stále dokáže část české společnosti mobilizovat, vypovídá o tom, že v části české společnosti přežívají antiněmecké sentimenty, které dokázaly sociální sítě, dezinformační prostředí i část politické scény znovu využít. Neméně to vypovídá o tom, že na celospolečenské úrovni není téma odsunu a poválečného násilí dosud zpracované, přestože za poslední desetiletí prošlo výrazným posunem. Otevíraly ho spolky, neziskové organizace, akademická sféra, filmy i knihy. Do širší veřejné diskuse ale tyto otázky pronikaly jen omezeně.

Brněnský sudetoněmecký sjezd ukázal, že právě pro takovou debatu může vytvořit prostor. Současně připomněl, že občanská společnost dokázala posunout proces smíření tam, kam se velká část politické reprezentace stále bála a bojí vstoupit.

Autorka je politoložka a analytička Asociace pro mezinárodní otázky.