Po třiceti minutách se k nim přidaly prezidentova manželka Eva a hradní delegace. Následovalo setkání s druhým mužem Vatikánu, státním sekretářem Pietrem Parolinem. „Věnovali jsme se globálním tématům, i když ne přímo Grónsku, Venezuele, Íránu či Ukrajině, ale z obecnějšího úhlu pohledu,“ sdělil prezident Pavel novinářům po setkání. „Mluvili jsme o tom, jak velice dynamicky se proměňuje svět a co
Který z dialogů, jež jste spolu v knížce vedli o Božích otázkách, se vám nejsilněji vryl do paměti? Timothy Radcliffe (TR): Łukasz mě velice inspiroval mnohokrát. Pokud mám ale uvést jeden příklad, vybírám povolání Jeremiáše, který na Hospodinovo pozvání odpovídá neurčitým „ach“. Svatý Jeroným to v latinské Vulgátě přeložil jako „ach, ach, ach“ – skoro jako koktání. Łukasz mě na to upozornil a mně
Slovo „koleda“ má v polském jazyce několik významů: koleda jako lidová píseň o narození Ježíše Krista, koleda jako dárek k Vánocům, koleda jako návštěva kněze u farníků v období vánočních svátků a také koleda jako milodar, který je při těchto návštěvách knězi předáván. V Polsku se tedy zpívá koleda, dává se koleda, chodí se po koledě a přispívá se na koledu. Může to znít složitě, ale právě tato
Už na studiích mě zaujala vaše kniha „Výjimečný případ Evropa: Podoby víry v dnešním světě“. Po dvaceti letech od původního vydání stále vidíte Evropu v oblasti náboženství jako „výjimečný případ“? Raději říkám, že Evropa je spíš výrazná než výjimečná. Domnělá „výjimečnost“ totiž vyvolává dojem, že Evropa už je „zkrátka taková“ a zbytek světa „onaký“ – a to není pravda, existuje spousta jiných
Zpráva, která byla následně zveřejněna, do detailu rozebírá systém psychologického, duchovního, finančního i fyzického zneužívání, který po čtyřicet let působil utrpení členkám této kongregace. Ta spravuje slavné poutní místo – baziliku Sacré-Coeur (Nejsvětějšího Srdce). Klíčovou postavou je bývalá představená, jejíž osobnost je popsána jako typ „narcistického perverzního manipulátora“ a která přivedla kongregaci na hranici sektářské úchylky.
Přečíst Písmo od začátku do konce vyžaduje pevnou vůli. Pokud čtenáře neodradí počet stránek, může se zastavit u obtížných pasáží Starého zákona a skončit v Mojžíšových knihách kdesi „na poušti“ nebo to zabalit v „babylonském zajetí“. Na Slovensko se ovšem nyní dostala ze Spojených států amerických osvědčená metoda, jak se Biblí proposlouchat. Za americkou verzí „Bible za rok“ stojí tamní kněz a podcaster Mike Schmitz a biblista Jeff Cavins.
„Loni jsme založili komisi, v níž jsou čtyři biskupové. Sestavujeme tým, který se problematice věnuje. Nejedná se pouze o řešení konkrétních případů, to je na bedrech jednotlivých diecézí, ale spolupracujeme na národní a mezinárodní úrovni. Snažíme se také dát dohromady s těmi, kdo ve prospěch obětí pracují tady v České republice, a spolupracovat,“ popisuje pro KT biskup Stanislav Přibyl, který je předsedou této Komise ČBK pro prevenci a ochranu
Pozadím povolání Šimona, Ondřeje, Jakuba a Jana je zmínka o Janově zatčení. Sloveso, které je zde využito, doslova znamená „vydat“. Tento výraz se prolíná celým evangeliem: Jan Křtitel byl vydán, Ježíš byl vydán a také mnoho Ježíšových učedníků později bylo vydáno. Dobrovolně se vydat je důsledkem lásky. Ježíš se stále vydává světu. Ostatně při každé oslavě eucharistie celebrant opakuje jeho slova: „Vezměte a jezte z toho všichni, toto je mé tělo,
Seminář zahrnuje čtyři tematické bloky: Jazyk víry a liturgie v dnešní době; Žít v církvi, jako by koncil nikdy nebyl; Svátost smíření a její slavení v dnešní době; Ženy a kněžský úřad. Součástí každého bloku budou přednáška, práce ve skupinách a diskuse s profesorem. Tomu loni vyšla v češtině kniha: „Zda je ženské pohlaví překážkou přijetí svěcení“ (Krystal OP). Na seminář na Lomci zvala i jihočeská teologická fakulta, nakonec ho ale pořadatelé
„Překlad Bible je vždy výkladem, a proto je dobré, když je k dispozici více překladů,“ zamýšlí se kněz a biblista Marek Kozák. Sedíme na faře v Dobré na Frýdeckomístecku, odkud se připojuje k online jednáním jednoho z týmů, které pracují na revizi a doplnění Liturgického překladu Bible. Ten by se měl stát po Ekumenickém překladu a Jeruzalémské Bibli třetím kompletním českým zněním Písma se schválením katolických biskupů. Liturgický překlad
Koledníci Tříkrálové sbírky už svou práci skončili, nyní jsou na řadě sčítači. S kasičkami chodilo letos na 75 tisíc dobrovolníků – dětí i dospělých. „Chceme vám poděkovat, že jste věnovali svůj čas pro lidi v nouzi a koledovali. Že jste nejen lidem dali šanci začít nový rok dobrým skutkem, ale také šířili radost a Boží požehnání. Věříme, že jste si letošní koledování užili, i když ho provázel sníh a mráz. Jste skuteční hrdinové!“ ocenila
Cílem akce, kterou už patnáct let svolávají senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí, je upozornit na práci Charity a na Tříkrálovou sbírku. „Hovořím i z vlastní zkušenosti – ještě nedávno byla Charita organizací, která mé rodině pomohla zvládnout velmi těžkou životní situaci a zajistila služby, jež dnes poskytuje statisícům lidí po celé republice,“ přiblížil předseda klubu, senátor Josef Klement, jemuž nedávno zemřel otec. Pohřbíval ho P. Zbigniew
Současný tanec, živá hudba, vtip a nadsázka – a pár slov. Inscenace Český hrdina (režie a choreografie Viliam Dočolomanský, umělecký ředitel souboru) je o novinářce, která se rozhodla naslouchat těm, s nimiž si nerozumí a kteří mají jiné hodnoty, a opakovaně to od nich „schytává“. Volně se inspiruje prací Ivany Svobodové z týdeníku Respekt, která nepohrdá lidmi, jimiž se mnozí populističtí politici zaštiťují jako těmi „obyčejnými“. Její
„Víra v Boha a její praktikování je v životě každého věřícího zásadní otázkou a zároveň otázkou vztahu, kdy člověk potřebuje sdílet svou víru s nejbližšími. Často se ale setkáváme s tím, že člověk chodí na bohoslužby sám, bez ostatních členů rodiny,“ uvádí Marta Luzarová, klinická psycholožka z Rožnova pod Radhošťem. „Ti, kteří zůstali doma, nemusí být nutně nevěřící. Někdy tvrdí, že v Boha věří, ale nepotřebují k tomu církev, kostel, protože
„Modlitba zůstává duší celého ekumenického hnutí a nachází zvláště silný výraz během každoročního oktávu modliteb za jednotu křesťanů,“ uvádí arcibiskup Grušas v dopise předsedům evropských biskupských konferencí (celé znění je na ccee.eu). Jeho výzva přichází nedlouho po podpisu aktualizovaného dokumentu Charta Oecumenica z 5. listopadu 2025 – tj. společného textu CCEE a Konference evropských církví (CEC), jenž obnovuje úsilí církví spolupracovat
Hana Pinknerová, spisovatelka Dneska. Bibli čtu každé ráno a právě jsem se dostala k 13. kapitole listu Židům. Našla jsem v ní nádherný pokyn a ujištění, že jdu správnou cestou: „Bratrská láska ať trvá; s láskou přijímejte i ty, kdo přicházejí odjinud – tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly.“ Jsem znechucená tím, jak část společnosti smýšlí a mluví o ukrajinských uprchlících. Šíří lži, že nás obírají a okrádají. Boží slovo mi
Sešli jsme se, abychom pomáhali Svatému otci při výkonu jeho služby v univerzální církvi. Jak to máme dělat? Papež Lev bude zítra kázat na evangelium o nasycení pěti tisíc lidí. Text, který v evangeliu následuje (Mk 6,45-52), vypráví o Ježíši kráčejícím po vodě a dává nám určité vodítko k našemu úkolu. Ježíš přiměl učedníky, aby nastoupili na loď a pluli před ním. Petr nesmí jít do bouře sám. Naší první poslušností je být v Petrově lodi spolu s
Pomoci může jiný překlad, slovo blízkého člověka, hledání paralel s vlastním životem, představivost i vytrvalost ve chvílích, kdy mimořádné impulzy nepřicházejí. Určitě existuje i mnoho dalších cest, ale o těchto zmíněných hovoří na této dvoustraně naši respondenti. Jak tedy odhalovat nevšednost Bible uprostřed všedních dnů? Biblistka a paulínka Anna Mátiková upozorňuje, že život s Biblí nemusí (a možná ani nemůže) být stále plný euforie: „I v
Noční tmou probleskují ohňostroje jisker doprovázené nezvykle hlučným praskáním dřeva. Vzápětí následuje naprosté ticho, v němž hustý bílý dým obklopuje ohořelé kostry stromů. Střih. Farmář Dusty (Josh O’Connor) sleduje malé stádo několika svých přeživších krav, které je nucen prodat. V Dustyho očích se zračí strach a nejistota. Co bude dál? Druhý celovečerní film amerického filmaře Maxe Walkera-Silvermana (*1993) je příběhem znovuzrození. Je
V posledních týdnech se dění v Íránu stalo jedním z hlavních témat zahraničněpolitické debaty v řadě zemí. Prosincové ekonomické protesty obchodníků z teheránského bazaru totiž přerostly v široký celospolečenský odpor. Nepokoje v zemi nejen zesílily v reakci na kombinaci vysoké inflace, nedostatku základního zboží a dlouhodobých mezinárodních sankcí, ale získaly i výrazný lidskoprávní rozměr. Mnoho Íránců se totiž opět otevřeněji vymezilo vůči
Jubileum sv. Františka, které bylo zahájeno 10. ledna v bazilice Panny Marie Andělské v Porciunkuli, má být časem duchovní obnovy, návratu k evangeliu a inspirace františkánským ideálem pokoje, chudoby a bratrství. V dnešní době, kdy „virtuální svět převládá nad reálným, neshody a sociální násilí jsou součástí každodenního života a mír se každým dnem stává nejistějším a vzdálenějším, nás tento Rok svatého Františka podněcuje, aby každý z nás
Překvapuje mě, kolik tradičně věřících rodin najednou mizí z farností a zůstane třeba jen jeden člen. Mě to zase tolik nepřekvapuje. Jsem kněz z „terénu“ a tenhle fenomén vnímám už asi deset patnáct let, tedy dávno před covidem. Příčinu vidím ve spleti do sebe zapadajících faktorů. Jedním z nich třeba je, že v rodinách se výrazně snížila míra vlivu rodinného prostředí na dospívajícího člena. Ve věku puberty, kdy si člověk často vzdorem ujasňuje
Není divu, že se Walter Brueggemann ve své práci zabýval také podstatou, obsahem a smyslem Hospodinova dne odpočinku, který se stal nedílnou součástí židovských a poté křesťanských dějin. Odpočinutí od práce, od tlaku na výkonnost a výsledek, odpočinutí od toho, co člověka odvádí od sebe samého, od jeho rodiny a jeho duchovní cesty, se ve 20., tím spíš v 21. století stalo jedním z nejdůležitějších teologických a pastorálních témat. Brueggemann,










