Francouzští biskupové nárůst nepovažují za výsledek své strategie nebo pastorace. Lyonský arcibiskup Olivier de Germay, pověřený katechumenátem, mluví především o „žízni po Bohu“.

„Odpověď je jednoduchá: nikdo nic neví! Zíráme na to jako husa do flašky,“ dovolí si nadsázku francouzská novinářka a katolička Francoise Ponsová. A přidává příběh syna své kamarádky ateistky, jejíž manžel je nepraktikující Žid. Syn studuje práva. „Ve dvaadvaceti letech se z ničeho nic obrátil. V den svého křtu mi, jako obvykle jen pár slovy, řekl: ‚Našel jsem. Jsem šťastný.‘ A dokonce evangelizuje své kamarády… Co se v jeho nitru odehrálo, se zřejmě nedozvíme,“ vypráví. „Jako dítě byl nesnesitelný. Teď vidím obrovskou změnu: je klidný, usmívá se, povídá si se mnou. Jeho matka mi řekla: ‚Našel smysl svého života.‘ A myslím, že právě o to jde. Mladí jsou dnes často ztracení – prožili covid, vidí války, ničení životního prostředí a hledají v tom všem smysl,“ dodává pro KT.

A co odpovídají sami katechumeni? „Chtějí se zlepšovat, někam posouvat, navázat kontakt s ostatními. Někteří mají za sebou duchovní prožitek,“ shrnuje své postřehy konvertitka Audrey Marie Magdaléna, 32letá dívka s alžírskými kořeny (rozhovor v příštím vydání).

Francouzská biskupská konference letos provedla průzkum mezi 1 450 katechumeny. Na otázku, co bylo spouštěčem jejich cesty ke křtu, 40 % z nich uvedlo životní zkoušku (nemoc, úmrtí blízkého apod.), 32 % silný duchovní zážitek a 34 % otázky, které si kladli ohledně křesťanství a smyslu života. Přibližně 11 % zmiňuje i vliv katolických influencerů.

„Tato poptávka vyvolává otázky ve společnosti, která se stále více sekularizuje a ve vysoké míře je odříznuta od své křesťanské paměti, snadno propadá sklíčenosti a postrádá naději. Mohli bychom navíc předpokládat, že otřes způsobený skandály, které vyšly najevo, zničil důvěryhodnost církevní instituce. Přesto je zjevné, že existuje hlubší proud, který k církvi přivádí nové zájemce o křest,“ shrnuje teoložka Anne-Marie Pelletierová. „Příliv katechumenů a nově pokřtěných dává naději, že francouzský katolicismus vstupuje do období obnovy. A mimochodem připomeňme, že v Bibli nejsou statistické počty kritériem, které by mělo v Božích očích rozhodující význam!“ upozorňuje tato biblistka a první nositelka Ratzingerovy ceny.

Podle ní jde o „tajemství duchovní události, která patří především Bohu. Musíme to přijmout s vděčností jako svědectví, že Bůh tento svět neopouští. Zároveň je to výzva k novému promyšlení katecheze, aby byla pro nový a nejistý svět srozumitelná a inspirující,“ dodává Pelletierová. I proto se diecéze regionu Île-de-France (Paříž a okolí) pustily do konzultací na téma lepší přijímání a doprovázení nově pokřtěných.