„Kam bychom šli?! Křesťané zde nadále říkají: ‚Zůstaneme s Ježíšem‘,“ odpověděl P. Romanelli na otázku, zda věřící jediné latinské farnosti v Gaze uvažují nyní o odchodu. Od začátku odvetné operace Izraele proti Hamásu v říjnu 2023 klesl počet křesťanů v oblasti o více než polovinu. V areálu farnosti sv. Rodiny – kde jsou kromě kostela i školy, oratoř a obytné prostory – přebývá asi 500 lidí. Argentinský misionář P. Romanelli zde s dalšími duchovními a se sestrami Matky Terezy poskytují azyl katolíkům, ale také několika nemocným a postiženým sousedům muslimského vyznání.

Ve dnech před samotným zásahem musela farnost podle Romanelliho v situaci „intenzivní vojenské aktivity a těžkého bombardování“ pozastavit některé ze svých činností, kterými se snaží farníkům vytvářet uprostřed bojů co nejnormálnější prostředí. Kromě každodenních mší sv. a modliteb tu totiž funguje také školka a základní i střední škola, pořádají se sportovní zápasy, promítají se filmy apod. Jenže hrozilo, že šrapnely lidi zraní, pokud se budou pohybovat po areálu.

17. července pak střela vypálená z izraelského tanku dopadla přímo na kostelní budovu a zmařila tři životy. Dalších 11 lidí včetně P. Romanelliho utrpělo zranění a ne všichni jsou dosud mimo ohrožení života. Den poté telefonoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu papeži Lvu XIV. a přislíbil incident prošetřit. Izraelská armáda po týdnu oznámila, že zasáhla kostel omylem, podle deníku Avvenire „pokračuje ve zmírňování dopadů na civilisty“ a v závěrech z vyšetřování dodává, že „byly vyjasněny pokyny pro zahájení palby v blízkosti náboženských budov, úkrytů a dalších citlivých míst“. Vatikánský státní sekretář Pietro Parolin však v italské televizi RAI řekl, že o omylu lze v tomto případě „legitimně pochybovat“. Papež pak telefonicky hovořil i s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem – podle Vatikánu o dodržování humanitárního práva a povinnosti chránit civilisty a svatá místa a o nucených přesunech obyvatelstva v Gaze.

Svědectví kardinála

Na místo útoku se v uplynulém týdnu vydal latinský patriarcha Jeruzaléma, kardinál Pierbattista Pizzaballa, společně s pravoslavným patriarchou Jeruzaléma a celé Palestiny Teofilem III. Zástupci církví přítomných v Jeruzalémě vydali vzápětí po útoku ostrý odsudek a výzvu k okamžitému příměří a k ochraně míst kultu i trpícího obyvatelstva. O zoufalé situaci civilistů v Pásmu Gazy pak kardinál s patriarchou svědčili po návratu na tiskové konferenci, jak informoval Latinský patriarchát na svých stránkách lpj.org. Celé vyjádření kardinála Pizzabally přinášíme na str. 8.

„Vrátil jsem se z Gazy se zlomeným srdcem,“ řekl kardinál mimo jiné. „Přijel jsem však také povzbuzen svědectvím mnoha lidí, které jsme potkali,“ navázal a pokračoval: „Izrael povolil představitelům církve přivézt po útoku do Gazy 500 tun pomoci. Kvůli složité logistice nemohly být potraviny převezeny přes hranici, ale lidé byli tak hladoví, že samotná zpráva o plánované dodávce pomoci přivedla do kostela zástupy,“ uvádí deník The Guardian. Kardinál popisoval, že pohled na lidi, kteří na slunci čekají hodiny, aby dostali něco k jídlu „je tak ponižující, že to lze jen stěží snést, když to člověk vidí na vlastní oči“. Situace v Pásmu Gazy, drceném přes 20 měsíců vytrvalým ostřelováním a izolací, které způsobují katastrofální nedostatek potravin, pitné vody, lékařské péče, bezpečí a dalších základních životních potřeb, pohnula v posledních dnech mezinárodní společenství k důrazným prohlášením. P. Ibrahim Faltas OFM, vikář Kustodie Svaté země, napsal pro vatikánská média: „Svět je přímým svědkem zbytečné smrti dětí, které umírají hlady. To je smutná každodenní realita mnoha lidí, kteří jsou součástí vyčerpaného národa, dětí, které mají právo na respekt bez ohledu na národnost a víru, jako všechny děti na světě,“ popsal kněz.

Smrt ve frontách na jídlo

K mezinárodnímu tlaku se připojil i boloňský arcibiskup, předseda italské biskupské konference kardinál Matteo Zuppi spolu s předsedou židovské obce v italské Boloni Danielem De Paz: „Tváří v tvář zkáze způsobené válkou v Pásmu Gazy říkáme jedním hlasem: zastavte vojenské operace v Gaze a odpalování raket na Izrael. Propusťte rukojmí a vraťte těla. Nakrmte hladové a zajistěte péči zraněným. Uvolněte humanitární koridory. Ukončete okupaci území, která jsou určena pro jiné. Vraťme se k dialogu, jediné alternativě ke zničení. Odsuďme násilí.“ Obdobně se několikrát vyslovil i papež Lev XIV.

Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden oznámil, že v září Francie uzná samostatný palestinský stát. Ten v současnosti uznává 147 ze 193 členských států OSN (tedy 75 % mezinárodního společenství), včetně Mexika, Arménie, Slovinska, Norska nebo Španělska, které státní suverenitu Palestiny uznaly po říjnu 2023, a také Stát Vatikán – pozorovatel OSN. Česko mezi tyto země nepatří.