V den památky světce poprvé navštívil Brno nový apoštolský nuncius, irský arcibiskup Eugene Martin Nugent. V minoritském kostele sv. Janů celebroval mši svatou. „Dnes děkujeme Bohu za sv. Františka. Za osm století františkánského života a svědectví, za generace bratří, sester i laických františkánů, kteří nesli evangelium do našich měst a vesnic, mezi chudé a zapomenuté,“ připomněl nuncius.

Dále mluvil o tom, jak je i dnešním lidem tento světec velmi blízký. „Možná proto, že nejhlubší otázky lidského srdce se nezměnily. Stále toužíme po pokoji, hledáme pravý smysl života, zápasíme s rozdělením a strachem a musíme se učit, jak společně žít jako bratři a sestry. Toto výročí je také výzvou dívat se do budoucnosti s nadějí,“ vybídl. Podle něj svět stále potřebuje „dcery a syny svatého Františka“ – jejich prostotu, bratrství, blízkost chudým, péči o stvoření, a především svědectví pokoje. „Jsme nástroji a šiřiteli pokoje?“ tázal se nuncius. „Po osmi staletích nás světec znovu posílá: Tam, kde je nenávist, přinášejme lásku, tam, kde je rozdělení, budujme bratrství, tam, kde je zoufalství, přinášejme naději. A tam, kde je konflikt, staňme se nástroji Božího pokoje,“ zakončil promluvu, která byla přeložena z angličtiny . Mši svatou doprovodila Schola brněnské mládeže. Následovalo agapé v kapitulní síni.

Přípomínky v Praze i v Olomouci

V Praze se 2. – 4. října konal Františkánský festival, jehož vyvrcholením bylo celofrantiškánské setkání. Program probíhal mj. u kapucínů, u minoritů v kostele sv. Jakuba a u františkánů.

Jubilejní slavnost svého zakladatele prožili i řeholníci v olomoucké arcidiecézi. S kapucíny slavil nedělní mši svatou arcibiskup Josef Nuzík a s františkány v Uherském Hradišti emeritní arcibiskup Jan Graubner. Na obou místech předcházel slavnosti několikadenní program. V Uherském Hradišti ho v pátek 25. září zahájila modlitba novény, minulou středu se zde věřící nepřetržitě modlili „Růženec nocí a dnem“, v pátek se sešli při večeru vděčnosti a v sobotu při vigilii. Františkáni se vydali do sousedního Starého Města ke hrobu svých spolubratří a nedělní odpoledne patřilo duchovně-hudebnímu pásmu „Chvalme a dobrořečme“ za účasti Jiřího Pavlici a Hradišťanu. Olomoučtí kapucíni ve svém kostele připravili třídenní program s přednáškou, divadelním představením a v neděli po slavnostní bohoslužbě společným obědem.

Oslavám v Assisi, které byly středobodem Jubilejního roku vyhlášeného papežem Lvem XIV. (skončí 10. ledna 2027), předcházel sobotní průvod, jehož se zúčastnily zhruba tři tisíce lidí. Trasa připomněla cestu, po níž bylo Františkovo tělo neseno v roce 1226 k místu pohřbení. Součástí oslav byla ceremonie, kdy region Umbrie věnoval olej pro votivní lampu. Ta hoří u světcova hrobu a následně ji zažehl starosta Assisi Valter Stoppini. O půlnoci pak zazněly zvony v bazilice Panny Marie Andělské, k nimž se přidaly kostely po celém světě. Poté mohli poutníci navštívit Františkův hrob a modlit se u něj celou noc.

Při slavnostní mši v assiské bazilice sv. Františka 4. října kardinál Matteo Zuppi, předseda Italské biskupské konference, připomněl světcovo mírové poselství v dnešní době poznamenané válkami a nacionalismem. „Pouze tehdy, když mír zahrnuje všechny, je skutečně mírem,“ upozornil kardinál v úvodu. Svatého Františka představil jako „živý obraz Krista“, člověka plného radosti a „básníka života“, který nám pomáhá vidět Boží přítomnost. Kardinál Zuppi zároveň kritizoval dnešní vytváření obrazu nepřítele namísto hledání toho, co lidi spojuje. „Cestou k míru je odzbrojit naše ruce i srdce,“ zdůraznil. Zde připomněl i Františkovy mírové výzvy vládcům.

Na místě byl také italský prezident Sergio Mattarella, který po mši promluvil: „Čas nijak neoslabil přitažlivost a charisma světce z Assisi.“ Jeho odkaz podle něj překračuje hranice křesťanství a představuje „univerzální dědictví“ pro věřící různých náboženství i nevěřící.