Do Ústí nad Labem pozval Stanislav Přibyl věřící na vzpomínkové setkání, modlit se za česko-německé vztahy a slavit mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Krajské město se tak stalo dějištěm jedné z bohoslužeb, které probíhají na severu Čech celoročně na různých místech, jež poznamenalo válečné a poválečné násilí. Tentokrát sloužil arcibiskup Přibyl mši svatou za oběti tzv. Ústeckého masakru.

Tragédie vyvolala běsnění

Vraždění ve městě připomněl při večerní bohoslužbě text historika Michala Pehra z Ústavu pro studium totalitních režimů. „V Krásném Březně vybuchl 31. července 1945 muniční sklad a poté následoval jeden z největších masakrů německého obyvatelstva po válce. Nevíme, zda byla exploze nešťastná náhoda, či sabotáž s úmyslem vyprovokovat konflikt zřejmě s cílem prosadit odsun Němců. Na místě zůstalo 27 mrtvých a řada dalších dělníků byla zraněna,“ popsal Michal Pehr.

Nikdo se podle něj následně nezabýval hledáním opravdových viníků, ale tragédie vyvolala přímo davovou reakci. „Na několika místech ve městě začali bít, týrat a zabíjet Němce. Revoluční gardy, náhodní kolemjdoucí, ale i vojáci – jak českoslovenští, tak sovětští – se zapojovali do běsnění jako smyslů zbavení,“ připomněl. Město se stalo scenérií děsivých pouličních masakrů, při nichž byli nevinní lidé německé národnosti biti, ubíjeni klacky, stříleni, pobíjeni bodáky nebo shazováni do Labe. Přesný počet obětí není jistý. Zpravidla se uvádí v rozmezí 50 až 100 osob. „Nikdo za toto bezpráví nebyl později potrestán. Poválečné vyšetřování směřovalo do ztracena a celá událost se stala tabu,“ přiblížil historik.

Úsilí o smíření

Mši svaté předcházela dvě vzpomínková setkání. Ve čtrnáct hodin to první u pamětní desky poblíž někdejší muniční továrny a pak i na lávce železničního mostu. Obou se zúčastnili představitelé veřejné správy i církve, německý velvyslanec Peter Reuss a zástupci spolků, pamětníci i jejich potomci. Deset hodin cestovala vlakem z Německa pamětnice Brigita Gottmann, která se narodila v roce 1939 v ústeckém Svádově. „Byla jsem malá. Vůbec jsem to tehdy nechápala, když jsem viděla plavat mrtvé v řece. Bylo to hrozné,“ vzpomínala. Do Ústí se na výročí vrací pravidelně od 90. let, a jak řekla při pietním shromáždění, letos to bylo s ohledem na věk a zdraví zřejmě naposledy.

Německý velvyslanec Peter Reuss při pohledu do osmdesát let staré historie uvedl, že tehdy se zdálo, že po zločinech spáchaných nacisty nebude pokojné soužití Čechů a Němců možné. „Nestalo se a oba národy už dávno usilují o smíření a spolupráci založenou na důvěře. Nelze to přehlédnout. Pokud někdo tvrdí něco jiného, tak se plete,“ zdůraznil Peter Reuss.

Po proslovech, položení věnců, modlitbě v češtině a v němčině a vhození květin do Labe odjeli účastníci setkání na faru. Odtud se po občerstvení v mimořádně parném dni vypravili ke slavení mše svaté společně s farností a lidmi z širokého okolí.

Pojmenovat a usilovat o uzdravení

Při promluvě poukázal arcibiskup Stanislav Přibyl na první krok při hledání smíření: součástí obnovy všech vztahů je podle něj důležité pojmenování zla, vin a jejich přiznání. „Nemáme však jen hledat viníka, to je jen část pravdy a důležitá součást uzdravení,“ řekl arcibiskup a doplnil: „Když se mě lidé ptají, jestli to není něco vzdáleného a vytahování mrtvých z hrobu, tak není. Lidé dobré vůle, kteří žijí podle svého svědomí, mají usilovat, aby žili ve smířených vztazích. A to nejen v případě historických událostí, ale i současných vztahů v rodině, ve farnosti, ve společnosti. Je proto potřeba, abychom šli stále dál, konali dobro a stavěli na uzdravených základech,“ vyzdvihl Stanislav Přibyl.

Na tento rozměr smíření a nápravu vztahů i v současném světě poukázal i Radek Novák, jeden z pořadatelů pietních akcí ze Spolku Němců a přátel německé kultury. „Každý rok vzpomínáme na tragické události v Ústí. Každý rok říkám, že se to nikdy více nesmí opakovat. Každý rok dostávám otázky, proč se zabývat dávnou historií, vždyť žijeme dnes a máme jiné problémy,“ popsal. Paměť je ale podle jeho slov důležitá pro to, jak společnost žije a bude žít. „Rozpomeň se na dávné časy, snaž se porozumět létům zašlých pokolení, říká biblický text. Připomínky historie a porovnání se současností nás probouzejí k vědomí, že nikdy více je právě teď. Buďme lidmi, protože to je jediný recept, jak předcházet dalším tragédiím,“ zdůraznil.

Velká letní soutěž

5. Napsali jste někdy do rubriky Odpovědna nebo Bůh v mém životě?

a) ano; b) ne.