Pár příkladů za všechny: v květnu 2023 prohlásil hlavní americký hygienik Vivek Murthy, že k online technologiím je třeba přistupovat obdobně jako k nebezpečným výrobkům a že sociální sítě by měly mít štítky informující o rizicích pro duševní zdraví podobně jako cigarety. Prosinec 2024 – Austrálie odsouhlasila zákaz sociálních sítí do 16 let. Léto 2025 – agentura Reuters přinesla informaci, že interní AI chatboty Mety „fl irtují“ s dětmi a provozují s nimi sexuálně laděné konverzace. Listopad 2025 – prestižní edukační agentura Common Sense Media shledala, že AI chatboty nejsou bezpečné pro duševní zdraví teenagerů do 18 let. Letos americké soudy odsoudily Youtube a Metu k obrovským pokutám za poškozování zdraví dětí – zjednodušeně za podporu vzniku závislosti a za to, že umožňovaly predátorům kontaktovat děti. Nejde však jen o výši pokuty, nýbrž o fakt, že šlo o odsouzení platformy. V předsálí čekají tisíce dalších sporů.

Některé výše uvedené události česká média přinesla, ale vzápětí zanikly. Nejde jen o neadekvátní pokrytí zahraničních událostí. 26. března vydala Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně stanovisko, v němž bije na poplach ohledně duševního zdraví dětí a navrhuje mj. regulaci smartphonů ve školách. Nevím, zda jste tuto zprávu – za níž je 35 tisíc lékařů – zaznamenali. Mediální pokrytí bylo mizivé. A to je pro edukaci laiků velký problém. Stejně tak je velkým problémem kritika, která se nyní snáší na vládní návrh na regulaci smartphonů ve školách a která může laiky mást. Přitom jde o opatření, které je v zahraničí vnímáno jako nesporné – jako ochrana zdraví a kvality výuky. Přijaly ho proto už všechny země EU vyjma silně decentralizovaného Německa a Španělska, dále 38 z 50 amerických států a desítky dalších vyspělých ekonomik. Opozice a někteří experti ale ze zcela absurdních pozic návrh torpédují a média většinou nejsou schopna jejich argumentům kvalifikovaně oponovat.

Další historický soud se chystá. 18. srpna začne v Oaklandu v Kalifornii soud, kdy několik států požaduje mj. za poškozování duševního zdraví dětí od společnosti Meta závratné odškodnění, téměř 30 bilionů Kč, tedy sumu blížící se tržní hodnotě firmy. „Sankce takového rozsahu nemá v historii prosazování ochrany spotřebitelů obdoby,“ uvedla společnost provozující mj. Instagram a Facebook. Ano, je to bezprecedentní, protože věci, kterých se firmy jako ona dopouštěly, jsou bezprecedentní.

Všechny výše uvedené zprávy přitom mohou pomoci rodičům pochopit, o co se dnes „hraje“, a kriticky vnímat výstupy některých českých vědců, kteří systematicky zlehčují negativní dopady sociálních sítí na děti. Používají při tom argumenty, které známe z doby, kdy zvonila hrana klasickým cigaretám: zpochybňování vědecké jistoty, nedostatečnost výzkumu, přenášení odpovědnosti na jednotlivce, tedy rodiče. To vše už tu bylo, jen lidská paměť je krátká. Byly doby, kdy lékaři doporučovali cigarety značky Camel.

I EU vede řadu řízení s technologickými platformami – v tuto chvíli jich běží více než dvacet. Desítky už se uzavřely, mnohdy s obrovskými pokutami. Běžný smrtelník o tom ale nemá tušení a je vystaven řečem o tom, jak je potřeba lépe vymáhat stávající právo. Jenže to už se děje a je to velmi těžké a zdlouhavé, protože firmy se zpravidla odvolávají. Pokuty jsou navíc jen zlomkem jejich tržeb. Je třeba přijít s účinnějším řešením včetně věkového omezení.

Tímto směrem nyní zřejmě vykročila i Evropská unie, když 13. července předali předsedkyni Evropské komise zdravotní experti zprávu s doporučeními, jak to udělat, aby děti mohly zdravě vyrůstat ve světě prošpikovaném technologiemi. Navrhují změnu paradigmatu. Děti se nemají přizpůsobovat sociálním sítím, ale sítě se mají přizpůsobit dětem. Stejně jako výrobce aut nebo hraček musí prokázat bezpečnost, měly by totéž dokazovat platformy. Jinak by neměly mít k dětem přístup.

Nejde tedy primárně o „zákaz sociálních sítí dětem“, nýbrž o odpovědnost jejich tvůrců. V českých médiích se ale bude psát hlavně o tom prvním.

A dvě dobré zprávy na závěr. Jednou z osobností, které je slyšet snad i v Česku a které skutečně rozumějí online světu a jeho dopadu na lidstvo, je papež Lev XVI. Jako vystudovaný matematik s hlubokým porozuměním fungování společnosti i etickým otázkám k tomu má potřebné intelektuální zázemí. Vyplatí se mu naslouchat. Mnoho podstatných informací lze také načerpat z knih, z nichž některé vyšly i česky. Dva příklady: světový bestseller Úzkostná generace od Jonathana Haidta doporučuje rodičům i liberální technooptimistické Estonsko. Knihu Bezohlední lidé, zpověď bývalé vedoucí zaměstnankyně Facebooku Sarah Wynn-Williamsové, si užijí i teenageři.

Autorka je zakladatelka iniciativy Digibalanc, koordinátorka výzvy Vraťme do škol pozornost.