Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Červenec 2026
Červen 2026
Květen 2026
Duben 2026
Březen 2026
Únor 2026
Leden 2026
Prosinec 2025
Listopad 2025
Říjen 2025
Září 2025
Srpen 2025
Červenec 2025
Červen 2025
Květen 2025
Duben 2025
Březen 2025
Únor 2025
Leden 2025
Prosinec 2024
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Hudebník z ulice i skvělý chlapík

Hudebník z ulice i skvělý chlapík

4. 8. 2026

Tisk

V pondělí se veřejnost rozloučila v kapli Irského muzea moderního umění v Dublinu s irským hudebníkem Glenem Hansardem, který zemřel 29. července při dopravní nehodě ve věku 56 let. Pohřeb byl v úterý, v katedrále sv. Patrika.

"We have a deal,“ rozloučil se v listopadu loňského roku hudebník Glen Hansard s námi, pořadateli festivalu Slunovrat, po uhrančivém koncertu, který odehrál spolu s Markétou Irglovou v kostele sv. Václava v Opavě. Odjížděl po několikahodinovém povídání o české předlistopadové opozici, skupině Plastic People of the Universe a dalších muzikantech, kteří se nenechali svázat normalizačními zákazy, Chartě 77 a taky samizdatu. Glena tohle bytostně zajímalo, a věděl o tom všem více než – obávám se – mnoho lidí z České republiky. Svobodnou a nezávislou tvorbu mimo systém, a když je to zapotřebí, tak i nepřátelskému systému navzdory, měl v povaze, formovala celý jeho život. Ta dohoda, na kterou jsme si plácli, spočívala v tom, že když přijede zahrát letos v červnu do Opavy na festival Slunovrat, věnuji mu ze své sbírky staré samizdatové vydání jedné z knih Josefa Škvoreckého, kterého si velmi cenil a podle jehož knížky Prima sezóna pojmenoval i svůj hudební projekt Swell Season s Markétou Irglovou.

Tomu ale předcházejí málo známé události staré více než dvě desetiletí. Když v roce 2004 pořádali literární vědci Michal Pribáň a jeho žena Alena v Náchodě konferenci k osmdesátinám Josefa Škvoreckého, s manželi Škvoreckými se spřátelili a další rok přijali jejich pozvání do Toronta. Alena Pribáňová, velká fanynka Glena Hansarda, tehdy objevila v jednom kanadském antikvariátu anglické vydání knihy Prima sezóna v překladu Paula Wilsona, nechala ji Josefa Škvoreckého podepsat a přes známé Glenovi poslala. Po nějaké době jí zazvonil telefon s irským číslem. Jak správně vytušila, Glen Hansard byl knížkou nadšený a prosil ji o zprostředkování kontaktu na Josefa Škvoreckého, aby si vyžádal souhlas s použitím názvu pro jeho hudební duo s Markétou Irglovou. Začalo tak přátelství, díky kterému se Glen i s Markétou s manželi Škvoreckými mohli osobně poznat a které trvalo až do jejich odchodu na věčnost. Glen Hansard byl z těch lidí, kterým stačí přijít do místnosti, a hned cítíte, že se něco změnilo. A to přesto, že byl v kontrastu se svou proslulostí, která přišla hlavně po úspěchu filmu Once a Oscarovi za píseň Falling Slowly, neokázalý a bez hvězdných manýrů. Pro samizdat si v červnu skutečně do Opavy přiletěl. A čekalo ho tady i další výjimečné překvapení. Konečně se mohl potkat s Alenou i Michalem Pribáňovými.

Glen Hansard na festivalu Slunovrat odehrál nezapomenutelný koncert plný všemožných improvizací a nečekaných hostů, s charismatem, dravostí a nespoutaností, které se nedají naučit, ale které buď máte, nebo ne. Glen tohle všechno měl vrchovatě a uměl strhnout i ostatní. A také je nasměrovat k velmi účinné charitativní pomoci těm, ke kterým měl jako člověk žijící sám dlouho na okraji společnosti velmi blízko. Třeba k bezdomovcům, které často umíme bohorovně odepsat jako lidi, kteří si za vše špatné můžou sami. „Neznáš tady v Opavě nějakou hospodu, kam chodí lidi, kteří jsou úplně na dně a všechno už totálně vzdali?“ ptal se mě loni tento držitel Oscara po svém opavském vystoupení. „Já bych jim tam šel rád zahrát…“

Teprve až se ta stále těžce uvěřitelná zpráva, že Glen 29. července havaroval na motorce a už tady s námi není, rozlila sociálními sítěmi, ukázalo se naplno, jak silně byl po celá desetiletí vrostlý do českého prostředí, jak ho měl rád a jak mu přirozeně a intuitivně rozuměl. Snad každý pořadatel hudebních akcí a festivalů nebo muzikant, který na nich vystupoval, s ním má vlastní úžasnou historku. Jsou jich stovky a každá je autentická a velmi osobní. Tato je jen jedna z nich, začala před více než dvaceti lety a definitivně se uzavřela právě teď.

Glen Hansard byl nejen jeden z nejzásadnějších hudebníků této éry, ale taky skvělý chlapík. Kdo mohl být alespoň na chvíli součástí toho kouzla, už nezapomene. „Ivo, jsme svobodní, ale jsme pod neustávajícím tlakem. Ať ti stále svítí Slunce,“ napsal mi při loučení na textovou přílohu své poslední desky graficky stylizované právě do podoby předlistopadového českého samizdatu.

Díky za to všechno, Glene. Tobě ať stále svítí světlo věčné, odpočívej v pokoji.

Autor je pedagog a publicista, chartista a organizátor festivalu Slunovrat v Opavě.

Předchozí článek Následující článek