Někdy stačí okamžik, aby člověk pochopil, jak malá je jeho víra a jak velká je Boží péče. Do práce jsem dorazil jako obvykle. Jenže sotva jsem si sundal batoh, zjistil jsem, že nemám doklady. Prohledal jsem všechno, ale nic. Volal jsem majitelům dvou aut, ve kterých jsem předchozí den seděl. Také nic nenašli. Doma jsem převrátil byt vzhůru nohama. Bez úspěchu. Přemýšlel jsem, kde všude jsem včera byl, ta místa budu muset obejít. Do toho večer vyzvednout děti na nádraží a o víkendu služební cesta do Kladna. Bez občanky, řidičáku, techničáku. A samozřejmě platební karty – ty musím okamžitě…