Následovat živého Krista

Ježíš o sobě v evangeliu (srv. Jan 14,112), v jednom ze svých velkých „já jsem“ výroků, hovoří jako o cestě. Cesta je obvyklým obrazem života. V neznámé krajině člověk potřebuje orientaci, aby nezabloudil a dorazil do cíle.

Už Starý zákon klade důraz na kráčení po cestě Božích přikázání. Ježíš toto putování zosobňuje. Zve nás na cestu, která je živá: „Já jsem ta cesta, pravda i život.“ Ať se vaše srdce nechvěje úzkostí Na první pohled to vypadá zvláštně: Ve velikonoční době, v čase vzkříšeného Pána, čteme jeho řeči na rozloučenou. Není to ale obyčejné loučení. Při odchodu, zvláště v případě smrti blízkého člověka, prožíváme zármutek a otřes. Ježíš však vybízí: „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí!“ Ani Ježíšovo loučení není absolutní, znamená spíše „nashledanou“: „A odejduli, abych vám připravil místo, opět…

Zbývá 84 % článku

Zaujal vás článek?

Katolický týdeník můžete číst celý v elektronické podobě.

Vyzkoušejte si jej na 3 týdny ZDARMA! Registrujte se

Využijte výhodné předplatné! Koupit předplatné

Kromě toho získáte:

Informace o novinkách KNA
Akční nabídky z e-shopu Církev.cz
Přehled o Vašich objednávkách z e-shopu

Předchozí článek Následující článek