V „naší“ škole jsi byl loni v listopadu po delší době. S jakými pocity jsi ji opouštěl? S radostí a vděčností vůči všem, kdo toto krásné dílo tvoří, provozují a na ně přispívají. Je velmi radostné a obohacující vidět, jak se tou školou proměňuje i celá vesnice. Viděl jsi večerní vesnici, sloužil mši v kostele sv. Josefa, setkal ses se „starými známými“. Zhruba před dvaceti lety jsi měl představy, co vše je zde potřeba udělat. Naplnily se? Některé ano a jsem za ně velmi vděčný. Jenže potřeb je mnohem víc, nejen tady. Na všechny se nedostane, a tak tu bude pořád ten pocit nenaplnění.…