Marie Magdalská ho pokládá za zahradníka – dokud nezazní její jméno. Emauzští učedníci s ním hovoří celé hodiny, a poznají ho až při lámání chleba. Na galilejské hoře se někteří Vzkříšenému klanějí, jiní pochybují. Tento opakující se rys velikonočních vyprávění není literárním nedopatřením ani projevem nevěrohodnosti prvních svědků. Je klíčem k pochopení toho, s čím se učedníci skutečně setkali. Vzkříšený Ježíš je v evangeliích zároveň týž i jiný. Týž – nese rány, mluví, jí, volá učedníky jménem, je možné se ho dotknout. Jiný – přichází z Boží sféry, jeho tělesnost je proměněná a oslavená,…