„Najednou mě začalo hrozně bolet levé oko. Byla jsem přesvědčená, že se mi do něj něco dostalo. Babička v něm ale nic nenašla,“ vzpomíná Chantal. V polovině školního roku musela Chantal odejít ze školy. Nejenže neviděla na školní tabuli, ale potíže jí dělala i samotná cesta. Často se vracela domů v slzách. „Nezvládala jsem chodit dlouhé vzdálenosti, moje oko nesnášelo pobyt na slunci,“ vzpomíná dívka. „Bylo mi smutno, když jsem viděla Chantal, jak kvůli svému oku nemůže nic dělat. Vařila jsem a dělala za ni všechny domácí práce. Byl to pro mě způsob, jak ji podpořit,“ vzpomíná na těžké…