V demokraticky fungujících systémech patří média veřejné služby k váženým institucím, které mají zajišťovat informační, osvětovou, kulturní i zábavní službu veřejnosti, aniž by byly vystaveny ekonomickému a politickému tlaku. V českých poměrech se ovšem zajištění takového postavení pro Českou televizi (i Český rozhlas) dlouhodobě nedaří. Významně se na tom podílí samotná konstrukce zákonů, které působení těchto veřejných institucí zakládají. O jejich financování totiž rozhoduje poslanecká sněmovna. A ta má rozhodující slovo při výběru lidí do Rady, kteří mají tato média odstínit od…