Podobenství říká, že když Samaritán uviděl člověka napolo mrtvého, „neobešel ho“, ale upřel na něj přímý a soustředěný pohled, pohled Ježíšův, pohled vyjadřující lidskou blízkost a solidaritu. Samaritán se „zastavil, přistoupil k tomu zraněnému a osobně se o něj postaral, dokonce věnoval své peníze na pokrytí jeho potřeb. Především mu ale (…) dal svůj čas“ (Fratelli tutti 63). Ježíš nás neučí, kdo je náš bližní, nýbrž jak se stát bližním, to znamená, jak se stát blízkým. V této souvislosti můžeme se svatým Augustinem opakovat, že Pán neměl v úmyslu ukázat, kdo byl bližní toho člověka, ale…